Léčivá síla konopí

"Konopí není neškodná droga, ale je daleko méně škodlivá než alkohol a tabák. Skutečná škodlivost marihuany spočívá v způsobu, jakým na ni reaguje společnost. Dříve se v USA za konopí zavíralo 300 tisíc lidí ročně, v současné době je to už přes 750 tisíc. Je z toho vidět, jak malého pokroku jsme dosáhli. Známe toho o toxických účincích konopí více než o všech ostatních drogách. Víme, že v podstatě není toxické. Výzkum určitě ukáže, že konopí se podílí na velmi důležitých mozkových funkcích."

 

 

 

Dr. Lester Grinspoon, průkopník léčby konopím a autor knihy "Marihuana – zakázaná medicína"

 

Stejně jako v dávné minulosti je i v dnešní době konopí používáno pro své výrazné léčebné účinky. První historicky zaznamenaný důkaz o léčebném využití pochází z Číny 3. století př. n.l., ale z archeologických nálezů je zřejmé, že konopí se k tomuto účelu používalo již od pradávna.

 

Až do konce 19. století bylo konopí běžnou součástí léčebných praktik a léčily se jím i historicky známé osobnosti jako třeba britská královna Viktorie, která je užívala na migrénu a menstruační bolesti. Předepisoval jí je její osobní lékař Sir Russell Reynolds, který v prvním čísle dnes již věhlasného lékařského časopisu The Lancet napsal: "Pokud je konopí čisté a obezřetně užívané, můžeme je považovat za jednu z nejcennějších medicín, jaké má lékařská věda k dispozici." 

Návrat k léčbě konopím

 

Odklon od užívání konopí v medicíně nastal až na přelomu 19. a 20. století s hromadným rozšířením aplikace léků injekcemi. Většina aktivních složek této byliny se totiž nerozpouští ve vodě, ale pouze v alkoholu nebo tuku, a není proto vhodná pro injekční použití. Používání injekcí v medicíně se tehdy stalo přímo módní záležitostí a lékaři o konopí ztratili zájem. S nástupem nových vědeckých objevů a technologií se na trhu objevily nové a převratné léky, jejichž zázračnost se později často ukázala být jen prázdným slibem, a na konopí se nadlouho téměř zapomnělo. Teprve v posledních desetiletích minulého století se jeho použití pro léčebné účely opět dostalo do popředí zájmu lékařů, kteří je začali víceméně systematicky zkoumat.

 

 

 

 

V USA se již po dlouhá léta pod obchodním názvem Marinol vyrábí lék dronabinol obsahující syntetický THC, který pomáhá při chemoterapii a výrazně tlumí vedlejší účinky léků pro léčbu HIV/AIDS. V posledních letech se na trhu objevil první přírodní lék vyráběný z této rostliny - ústní sprej Sativex.

 

Proti konopí však stojí silná loby farmaceutických koncernů, kterým by následkem legalizace marihuany podstatně klesly příjmy za léky proti bolestem, úzkosti, depresím, nespavosti atd. Léčebné účinky konopí svým rozsahem představují přírodní a levnou alternativu k dnes vyráběným klasickým lékům a tím i nevítanou konkurenci farmaceutickému průmyslu.

 

Léčebné využití konopí

 

Konopí obsahuje přibližně 600 známých látek, z toho však jen desetina patří do kategorie zakázaných kanabinoidů. V oblasti výzkumu léčebného působení konopí máme starou tradici – v 50. letech 20. století pod vedením Prof. Dr. Jana Kabelíka vypracovala olomoucká Universita Palackého rozsáhlou studii antibakteriálních účinků konopí, která je dodnes citovaná v mezinárodních odborných pramenech jako význačná a ojedinělá práce svého druhu.

 

Výsledky studie o léčbě konopím provedené ve Velké Británii (I. J. of Clinical Practice, 3/2005) jasně vyznívají ve prospěch účinnosti terapeutického působení konopí. Jedná se o dosud nejrozsáhlejší vědecký výzkum provedený na populaci 3000 chronicky nemocných pacientů s věkovým průměrem 53 let. Více než dvě třetiny dotázaných uvedly, že nikdy neužívali konopí k jiným než léčebným účelům.

Zjistilo se, že s klesajícím věkem stoupal zájem o tuto léčbu, takže do budoucnosti se dá předpokládat, že ještě vzroste podíl pacientů léčících se konopím. Ukázalo se, že překvapivě vysoký počet 32% chronicky nemocných pacientů se léčí nebo léčil konopím. Sledovaní pacienti konopí užívali většinou na roztroušenou sklerózu, chronické bolesti, neuropatie, deprese, artrózu, gastro-intestinální choroby, migrény, alergie, bolesti páteře, astma, nechtěnou ztrátu tělesné váhy a poranění míchy.

 

Tato bylina účinně pomáhá nejen v případě vážných nemocí, ale při lokální aplikaci v podobě tinktury nebo masti přináší úlevu a rychlé zhojení i při běžných zdravotních problémech, jakými jsou drobné oděrky, popáleniny, kousnutí hmyzu, různé plísně, furunkly a hnisavá ložiska, akné, výrony či zhmožděniny nebo menstruační bolesti. Zvláště dobře se osvědčuje při léčbě tzv. civilizačních nemocí a chorob spojených se stářím. Na rozdíl od mnoha klasických léků však tato přírodní medicína nemá téměř žádné závažnější škodlivé vedlejší účinky.

 

Antibiotické a antivirální účinky

 

Kanabinoidy mají výrazné antibiotické účinky, jak prokázaly výše zmíněné výzkumy provedené v Olomouci. Působí prakticky proti všem gram+ a některým gram- baktériím, dokonce i proti baktériím resistentním na klasická antibiotika. Výzkum provedený Dr. G. Lanczem v roce 1990 na Universitě v Tampě prokázal u THC silný antivirální účinek, který se úspěšně využívá při léčbě oparů (i pásových).

 

 

 

Arterioskleróza

 

Lékaři ve Švýcarsku provedli výzkum, kterým potvrdili, že konopí zamezuje ucpávání cév. Arterioskleróza je v podstatě chronické zánětlivé onemocnění považované za jednu z nejnebezpečnějších civilizačních nemocí, protože ve vyspělých zemích způsobuje více než polovinu úmrtí. Vědci využili již dávno známého faktu, že aktivní látky přítomné v konopí - kanabinoidy - mají protizánětlivý účinek.

 

Artróza a revmatismus

 

Studie britských vědců publikovaná koncem roku 2005 v časopise Rheumatology potvrdila účinnost konopí při léčbě revmatické artrózy. K aplikaci léčivých kanabinoidů byl použit ústní sprej Sativex nedávno vyvinutý firmou GW Pharmaceuticals. Jen malá část pacientů zaznamenala nějaké nepříjemné vedlejší efekty – motání hlavy, pocit omámení, sucho v ústech nebo lehkou nevolnost.

 

Astma

Konopí má příznivý vliv na průchodnost dýchacích cest a usnadňuje vylučování hlenů ze sliznic. Asi u 80% populace astmatiků je bez problémů snášeno i v kouřené formě, a mohlo by tedy úspěšně nahradit mnohé léky předepisované na astma, které často mají velmi nebezpečné vedlejší účinky (např. kortikoidy). Poslední výzkumy známého amerického vědce Dr. R. Melameda ukazují, že nadále již nebude možno označovat konopí za látku způsobující rakovinu.

 

Apoptóza buněk je proces, při němž příliš poškozené buňky "páchají sebevraždu". Nikotin aktivuje opačný proces, který buňkám zabraňuje odumřít. Při kouření (jakékoliv látky) se do dýchacích cest a kardiovaskulárního systému dostávají rakovinotvorné látky. Buňky poškozené kouřem odumírají, nebo se v opačném případě stávají rakovinovými buňkami. Právě proti této druhé, nežádoucí možnosti chrání kanabinoidy, které podporují apoptózu poškozených buněk.

 

 

 

Crohnova nemoc

 

První samostatná studie o terapeutických účincích konopí na toto chronické zánětlivé onemocnění zažívacího traktu (Morbus Crohn) provedená kalifornskou lékařskou společností Society of Cannabis Clinicians zjistila, jak v tlustém střevu funguje endokanabinoidový systém a že kanabinoidy napomáhají při obnově střevní výstelky. Zároveň s výrazným zlepšením symptomů se u pacientů užívajících konopí snížil příjem léků klasické medicíny.

 

Epilepsie, roztroušená skleróza, Parkinsonova nemoc, bolesti páteře a svalové křeče

 

Konopí pomáhá asi u 60% epileptiků, snižuje frekvenci i intenzitu záchvatů, ale neohrožuje jejich zdraví nebezpečnými vedlejšími účinky jako u klasických léků. S podobnou účinností působí i u pacientů s roztroušenou sklerózou, jimž pomáhá proti odumírání nervů. Konopí je rovněž účinné v případě Parkinsonovy nemoci. Výzkum provedený v letech 2002-2004 týmem českých vědců pod vedením Dr. E. Růžičky prokázal, že kanabinoidy příznivě ovlivňují především bradykinezi a že pro ovlivnění příznaků PN je důležité pravidelné dlouhodobé užívání malých dávek konopí. Požívané vnitřně nebo ve formě obkladu či masti je konopí účinným prostředkem i proti bolestem páteře a svalovým křečím.

 

Problémy se snášením chemoterapie

 

Konopí se díky svému antiemetickému účinku skvěle osvědčilo při chemoterapii pacientů trpících rakovinou nebo AIDS. Navíc podporuje chuť k jídlu a tím jim napomáhá při rekonvalescenci.

Rakovinové nádory

První experiment, který prokázal protinádorové účinky konopí, proběhl v roce 1974 v Medical College of Virginia za podpory americké vlády. Výzkum měl původně prokázat, že marihuana poškozuje imunitní systém. K velkému překvapení politiků však místo toho objevil, že THC zpomaluje šíření tří druhů rakoviny u myší - plicní rakoviny, rakoviny prsu a virální leukémie - a prodloužila život pokusných zvířat o 36%.

 

Americká vláda výsledky výzkumu zatajila, ale v roce 1988 tým španělských vědců objevil, že THC selektivně navozuje programovanou smrt buněk rakovinových nádorů, aniž by se negativně zasáhly okolní zdravé buňky.

 

 

 

 

Stres, migrény a nespavost

 

Intoxikace konopím navozuje stav relaxace a lehké eufórie, sníží se krevní tlak, roztáhnou se cévy a tělesná teplota slabě klesne. Terapeutický účinek je prokázaný u migrén i u nespavosti, organismus se celkově lépe vyrovnává s následky stresu.

 

Zelený zákal (glaukom)

 

THC snižuje nitrooční tlak, který je hlavní příčinou této nemoci postihující především osoby trpící cukrovkou. Na rozdíl od běžných preparátů používaných za stejným účelem konopí nezatěžuje játra ani ledviny a je účinnější.

 

Negativní účinky konopí versus jeho terapeutický přínos

 

Podle posledních meta-analýz zkoumajících výsledky studií o dlouhodobých účincích užívání konopí je riziko vzniku stavů úzkosti, paniky a paranoi neúměrně zveličováno. "Ve srovnání s mnohými léky, které lékaři svým pacientům předepisují, konopí je docela neškodná látka," tvrdí Donald Abrams, profesor medicíny na Kalifornské universitě v San Francisku (UCSF).

 

 

 

 

Podle meta-analytické studie o residuálních neurokognitivních účincích dlouhodobého užívání konopí z roku 2003 je možno pozorovat jistý negativní dopad na schopnost učit se a zapamatovat si nové informace, ale ostatní kognitivní funkce nebyly nijak narušeny. Vzhledem k terapeutickému přínosu konopí jsou tyto negativní účinky považované za nepříliš významné a z hlediska bezpečnosti léčby za přijatelné.

 

Britská vláda si nedávno nechala vypracovat vědeckou studii pro rozhodování o eventuálním přeřazení konopí zpět do vyšší třídy nebezpečnosti drog. Její závěry uvádějí, že konopí je sice potenciálně škodlivé a může představovat celou řadu zdravotních rizik, ale ta nejsou natolik podstatná, aby ospravedlnila reklasifikaci. Zpráva potvrdila, že riziko vzniku závislosti je u konopí podstatně nižší než u tvrdých drog. Vědci sice upozorňují na riziko zhoršení nemoci u schizofreniků, ale některé výzkumy naopak potvrdily, že uživatelé konopí byli sice výrazněji náchylní k deformacím poznávání, vnímání a ke zmatení, ale nejevili známky interpersonálního deficitu typického pro tuto poruchu. Studie neprokázala kauzální vazbu mezi užíváním konopí a rizikem "spuštění" schizofrenie nebo depresí a stavů úzkosti. Nejvýše se odhaduje zvýšení rizika vzniku schizofrenie u uživatelů konopí na 1%.

 

Lék pro Matku Zemi

 

Konopí však neléčí jen lidi a zvířata, ale je také velmi vhodnou plodinou pro rekultivaci starých povrchových dolů, hald a pozemních skládek, protože vytahuje z půdy těžké kovy a vytváří bohatou vrstvu humusu. Zemědělci si už dávno všimli, že tato rostlina odpleveluje jejich pole a zhodnocuje půdu, a tuto její vlastnost využívali při střídání plodin na obhospodařovaných pozemcích.

 

Konopí má pro laika až neuvěřitelný potenciál průmyslového využití i v mnoha dnešních průmyslových odvětvích. Z vlákna se vyrábějí nejen velmi kvalitní textilie, ale i papír a stavební materiály s výrazně příznivými ekologickými vlastnostmi, nebo se dá využít na výrobu recyklovatelných plastů. Je možno z něj vyrábět motorové palivo, které by mohlo nahradit ropné produkty.

 

Globální oteplování a smrtící hrozba závažných klimatických změn pro lidstvo představuje zřejmě to největší nebezpečí, s jakým se kdy za svoji existenci střetlo. Bude třeba nalézt úplně nové způsoby získávání energie, které již nebudou ohrožovat životní prostředí. Mezitím však musíme zajistit pokrytí poptávky energie a surovin z co nejčistších a pokud možno obnovitelných zdrojů.

 

Pokud by se lidstvo vydalo touto cestou a začalo jako základny průmyslové výroby místo fosilních paliv využívat konopí a jiné technické plodiny, zachovalo by pro další generace ložiska těchto vzácných zdrojů a napomohlo by řešení současné hrozby nepříznivého klimatického vývoje.

 Bushka Bryndová