Spontánní vyléčení ze smrtelné nemoci - vnitřní poznání - Clemens Kuby, Anita Moorjany, Stanislav Dvořák

Síla je v nás samých, stejně jako tvorba nebo příchod naši nemoci, jen nám ukazuje kudy na správnou cestu. 

Všechny spojuje jedna věc, nalezení své podstaty a záměr.

 Světově proslulý německý režisérClemens Kuby ve svých třiatřiceti letech utrpěl tragický úraz. Primář kliniky mu bez obalu vysvětlil jeho budoucnost: invalidní vozík navždy! Tehdy zaslechl ve svém nitru hlas: „Zůstaň úplně klidný…“ Naučil se hlas své duše vnímat a rozmlouvat s ním. Vstoupil tak do „sousední dimenze“ a záhy se spontánně vyléčil. Zázrak uzdravení ho přiměl k tomu, že po mnoho let navštěvoval s kamerou šamany ve všech koutech světa a natáčel o nich film. Mimo jiné navštívil filipínské léčitele, kteří jsou proslulí svými operacemi bez použití chirurgických nástrojů.

 

 

 Clemens Kuby (1947) je světově proslulý německý filmový režisér a spoluzakladatel německé Strany zelených. V květnu 1981 po nešťastném pádu z okna příčně ochrnul. Zázrak spontánního uzdravení, kterého dosáhl díky naslouchání své duši, ho přiměl k tomu, že po mnoho let navštěvoval s kamerou léčitele a šamany ve všech koutech světa a vytvořil úchvatný dokumentární film o duchovním léčení Na cestě do sousední dimenze. Volným přepisem tohoto filmu je i stejnojmenná kniha. Části filmu lze shlédnout v němčině i na YouTube (Clemens Kuby – Unterwegs in die nächste Dimension). Více o autorovi:www.clemensku­by.de.

 

 

 Životní příběh spisovatele Clemense Kubyho, který před třiceti lety ochrnul po těžkém úrazu páteře a navzdory všem lékařským prognóznám se mu podařilo uzdravit za pomocí meditací, se stal předlohou hudebního představení L2: Brána života, které mělo ve čtvrtek premiéru v Národním divadle moravskoslezském. Světové premiéry díla českých autorů Jaroslava Duška, Ondřeje Smeykala a Maria Buzziho se spisovatel osobně účastnil. 

 

 Krátce poté poskytl rozhovor kulturnímu deníku Ostravan.cz.

 

Kniha "Léčení Zázrak v nás", autor Clemens Kuby

     Je to podnětná kniha pro nalezení dalších možných způsobů, jak dosáhnout toho, být zdravý nebo se sám vyléčit i v případech, kdy klasická školská medicína to sama nedokáže a zmírňuje pouze příznaky spojené s nemocí. Tento text chce jen vzbudit zájem o metody samoléčení, v knize popsané, a tím i k zakoupení knihy, pro další podrobnější informace.

     Autor knihy prodělal těžký úraz bederní páteře, při kterém došlo k přerušení nervů ovládajících dolní končetiny, a výsledkem úrazu a následné operace měl být život na vozíku. Vytrpěl za dobu pobytu v nemocnici hodně, hodně bolestí. O rok později, když ho lékař propouštěl z nemocnice domů, konstatoval, že došlo ke spontánnímu vyléčení. Spontánní vyléčení je pojem, který používá medicína v případě, že neví, jak k vyléčení došlo.

     V době pobytu v nemocnici přehodnotil autor svoje dosavadní životní směřování a tím změnil svůj postoj k životu. Protože měl průpravu na filmové akademii v Německu, začal navštěvovat místa na planetě Zemi, kde docházelo k uzdravování lidí, nebo navštěvoval léčitele, kteří dokazovali léčit lidi opakovaně a ve větším počtu. Autor o tom všem natáčel filmy a jeho první a nejznámější celovečerní film měl název „Na cestě do sousední dimenze“. Film měl velký ohlas v Německu i v dalších zemích. Později také napsal a vydal knihu pod stejným názvem. Kniha vyšla také v Česku. Film a kniha jsou svědectvím o tom, že na různých místech a v různých kulturách dochází k léčení a vyléčení nemocí a chorob bez pomoci klasické medicíny. Zjistil, že lidskému tělu byly dány schopnosti, aby se za určitých okolností vyléčilo samo. Tyto okolnosti stále vyhledává a snaží se je poznat a popsat.

     Zkušenosti a znalosti získával např. v Ladaku, Tibetu, Indii, Německu, USA, Rusku, na Filipínách, v Nepálu, Barmě, Peru, Súdánu, v Burkina Faso.

     Kromě obou knih napsal ještě knihu „Mental healing“ (Mentální léčení) a k tomu napsal příručku s názvem „Navigátor k sebeléčení a uzdravení“.

     Autor přednáší na témata léčení a samoléčení, z poznatků ze svých filmů a knih, v mnoha zemích světa, také v ČR. Se svou manželkou založil nadaci, Evropskou akademii pro procesy samoléčení - SHP. Více

Více zde: http://duchovnipoznatky.webnode.cz/kniha-leceni-zazrak-v-nas-autor-clemens-kuby/

Reakce veřejnosti na vaše uzdravení jsou nejrůznější – od naprostého odmítnutí, ba dokonce i podezřívání, že jste v páteři žádnou zlomeninu neměl, až po velký obdiv k tomu, čeho jste dosáhl…

Ano, tak to ale je u většiny neobvyklých věcí. Já jsem se prostě odmítl podřídit tomu, že už nebudu chodit. Víte, každá krize je zároveň bránou k nové a často i lepší skutečnosti. Je důležité mít cíl a jít za ním. Mít naději a nevzdávat se jí. Každá nemoc je vlastně zároveň možností, abychom se vyvíjeli dál. Abychom zahájili proces práce s vlastním vědomím.

 

Vzpomenete si na první pocity poté, když jste po vážném úrazu před třiceti lety dostal informaci o rozsahu poškození vaší páteře?

 

To nemůže být pravda. Nechci přijmout tuto diagnózu.

 

Jak zněla lékařská diagnoza?

 

Ochrnutí! Ale snažil jsem se to ignorovat.

 

Jaký byl rozsah ochrnutí? Které části vašeho těla byly bez citu?

 

Od obratle L2 (dolní část bederní páteře, pozn. aut.) kompletně dolů.

 

Jak dlouho trval stav ochrnutí?

 

Přibližně osm týdnů. A spravovalo se to pomalu, velmi pomalu. Všechny části se postupně staly funkčními v průběhu příštích deseti měsíců.

 

Jak začala vaše léčba meditací?

 

Sledováním mé mysli.

 

Čemu jste se při meditaci věnoval nejvíce?

 

Svému dechu. Každý den po dobu osmi až dvanácti hodin.

 

Jak byste definoval „sousední dimenzi“, o které hovoříte ve svých knihách?

 

 

 

Jednalo se o další krok v mém vědomí směrem k vyšší intuici.

 

Určitě se často setkáváte s lékaři. Jak reagují na vaši zkušenost a na poznatky, které jste získal při svých cestách po světě a setkáních z nejrůznějšími léčiteli a mysliteli?

 

Mezi lékaři jsou lidé otevření tomu naučit se a poznat něco nového, ale i takoví, kteří se ke všemu neznámému staví zdrženlivě. Jsou i takoví, kteří za mnou přijdou a řeknou „my víme, že máte pravdu, ale teď je pro nás těžké to přiznat“.

 

Co byste popřál inscenátorům „úzdravného opera“ L2: brána života?

 

Mnoho úspěšných repríz a mnoho diváků, kterým se možná také začne otevírat cesta k sousední dimenzi.

 

 

MUDr. Jan Šula  -  krátce o Clemnsi Kubym v rozhovoru pro Vitalia.cz: 

Vše nasvědčuje, že mechanistická, čistě do hmoty zahleděná medicína na spoustu věcí přestává stačit, avšak nelze zároveň nevidět, že například v chirurgii či při zvládání takových problémů, jako jsou infekční onemocnění, měla a má své hluboké opodstatnění…

 

Samozřejmě, já se rozhodně nechci prezentovat jako nějaký duchařící šílenec; jak už jsem naznačil, sám všeho, co euroamerická, analyticky zaměřená medicína dosáhla, ve své praxi využívám. Já pouze chci, aby ty vědecké poznatky, které na roli psychiky při rozvoji nemocí ukazují, byly uznány. Podívejte se, já jsem měl tu možnost diagnostikovat významného německého myslitele Clemense Kubyho, který si při pádu ze střechy zlomil obratel a došlo k přerušení míchy. Rok ležel ochrnutý, pak se však, aniž by se cokoliv na jeho přerušené míše změnilo, ze zranění uzdravil, dodnes chodí, píše knihy a točí filmy. Vystřídalo se u něj několik profesorů neurologie – z Norimberka, Berlína, Mnichova, Heidelbergu – a všichni konstatovali, že mícha je nadále přerušená, ale Kuby chodí. On sám mi líčil příhodu, kdy jeden z profesorů přivedl s sebou i studenty a zavelel: „Studenti, podívejte se na snímky, pane Kuby, vy vstaňte a udělejte, prosím, dřep.“ Poté před studenty poklekl s výrokem: „Tohle je zázrak.“ Tu příhodu Kuby zmiňuje i ve své knize Mental Healing.

 

Jak se tedy Kuby uzdravil?

 

Sešel jsem se s ním několikrát a řekl mi, že si po zranění nikdy nepřipouštěl, že by nechodil. Má ohromnou mentální sílu, což mj. dokázal tím, že později vytvořil systém tzv. mental healingu. Silou vlastní mysli byl Kuby v místě přerušení páteře schopen převést signály z nervové sítě na lymfatický systém a vytvořit jakousi objížďku. Jinými slovy, impulsy z jeho mozku běží po nervech a v místě přerušení přejdou do lymfatických cév, což je možné díky tomu, že nervový a imunitní systém jsou maximálně propojené. Jestliže si Kuby posílá signály z hypotalamu po imunitním systému, je to důkaz, že imunitní a nervová vlákna jsou v podstatě jedno a totéž, avšak nejde o žádný zázrak.

 

Neplyne ona zaslepenost ze skutečnosti, že každé medicínské paradigma se poté, co „objeví příčinu“, uzavře a stane se slepým vůči antropomorfismům, do nichž nevědomě zabředlo? Takhle se z bakterií a virů staly příčiny chorob, byť skutečnou příčinou je oslabení obranyschopnosti, jež jim umožňuje se pomnožit, takhle v myslích odborníků i laiků straší představa, že léčí léky, nikoli imunitní systém…

 

To jste řekl přesně. Jakýkoliv antropomorfismus zavírá cestu k hlubšímu poznání a jejich nositelé se pak bijí v prsa, že jedině jejich cesta je ta správná. Když jsem před třiceti lety studoval, patolog profesor Tesař na přednáškách i cvičeních říkával: „Studenti, pitval jsem přes tři tisíce těl a žádné akupunkturní body jsem neviděl.“ To přece neznamená, že nejsou! Chlapská čestná slova by byla: „Nemám zatím přístroje, abych jejich existenci dokázal.“ Když byl v polovině sedmdesátých let objeven první receptor, objevil se záhy důkaz, že kumulace receptorů v místech, která indická medicína označuje jako čakry, je tisíckrát větší než v jiných částech těla. Máme tudíž dnes k dispozici anatomický důkaz existence čaker, ten však mohl přijít teprve s objevem elektronového mikroskopu a možností stopadesátitisícinásobného zvětšení. Dokud tohle vybavení k dispozici nebylo, měl jsem výt s vlky a čakry popírat? Tohle mi vadí.

 

Zdroj s celým rozhovorem zde: https://www.vitalia.cz/clanky/mechanisticka-medicina-jiz-dosla-na-svuj-konec/

 

 https://vimeo.com/99545866

  _____________________________________________________________

Kniha "Léčení Zázrak v nás", autor Clemens Kuby

     Je to podnětná kniha pro nalezení dalších možných způsobů, jak dosáhnout toho, být zdravý nebo se sám vyléčit i v případech, kdy klasická školská medicína to sama nedokáže a zmírňuje pouze příznaky spojené s nemocí. Tento text chce jen vzbudit zájem o metody samoléčení, v knize popsané, a tím i k zakoupení knihy, pro další podrobnější informace.

     Autor knihy prodělal těžký úraz bederní páteře, při kterém došlo k přerušení nervů ovládajících dolní končetiny, a výsledkem úrazu a následné operace měl být život na vozíku. Vytrpěl za dobu pobytu v nemocnici hodně, hodně bolestí. O rok později, když ho lékař propouštěl z nemocnice domů, konstatoval, že došlo ke spontánnímu vyléčení. Spontánní vyléčení je pojem, který používá medicína v případě, že neví, jak k vyléčení došlo.

     V době pobytu v nemocnici přehodnotil autor svoje dosavadní životní směřování a tím změnil svůj postoj k životu. Protože měl průpravu na filmové akademii v Německu, začal navštěvovat místa na planetě Zemi, kde docházelo k uzdravování lidí, nebo navštěvoval léčitele, kteří dokazovali léčit lidi opakovaně a ve větším počtu. Autor o tom všem natáčel filmy a jeho první a nejznámější celovečerní film měl název „Na cestě do sousední dimenze“. Film měl velký ohlas v Německu i v dalších zemích. Později také napsal a vydal knihu pod stejným názvem. Kniha vyšla také v Česku. Film a kniha jsou svědectvím o tom, že na různých místech a v různých kulturách dochází k léčení a vyléčení nemocí a chorob bez pomoci klasické medicíny. Zjistil, že lidskému tělu byly dány schopnosti, aby se za určitých okolností vyléčilo samo. Tyto okolnosti stále vyhledává a snaží se je poznat a popsat.

     Zkušenosti a znalosti získával např. v Ladaku, Tibetu, Indii, Německu, USA, Rusku, na Filipínách, v Nepálu, Barmě, Peru, Súdánu, v Burkina Faso.

     Kromě obou knih napsal ještě knihu „Mental healing“ (Mentální léčení) a k tomu napsal příručku s názvem „Navigátor k sebeléčení a uzdravení“.

     Autor přednáší na témata léčení a samoléčení, z poznatků ze svých filmů a knih, v mnoha zemích světa, také v ČR. Se svou manželkou založil nadaci, Evropskou akademii pro procesy samoléčení - SHP. Více se dá najít na  www.clemenskuby.de.  

Více zde: http://duchovnipoznatky.webnode.cz/kniha-leceni-zazrak-v-nas-autor-clemens-kuby/

Kniha "Léčení Zázrak v nás", autor Clemens Kuby

     Je to podnětná kniha pro nalezení dalších možných způsobů, jak dosáhnout toho, být zdravý nebo se sám vyléčit i v případech, kdy klasická školská medicína to sama nedokáže a zmírňuje pouze příznaky spojené s nemocí. Tento text chce jen vzbudit zájem o metody samoléčení, v knize popsané, a tím i k zakoupení knihy, pro další podrobnější informace.

     Autor knihy prodělal těžký úraz bederní páteře, při kterém došlo k přerušení nervů ovládajících dolní končetiny, a výsledkem úrazu a následné operace měl být život na vozíku. Vytrpěl za dobu pobytu v nemocnici hodně, hodně bolestí. O rok později, když ho lékař propouštěl z nemocnice domů, konstatoval, že došlo ke spontánnímu vyléčení. Spontánní vyléčení je pojem, který používá medicína v případě, že neví, jak k vyléčení došlo.

     V době pobytu v nemocnici přehodnotil autor svoje dosavadní životní směřování a tím změnil svůj postoj k životu. Protože měl průpravu na filmové akademii v Německu, začal navštěvovat místa na planetě Zemi, kde docházelo k uzdravování lidí, nebo navštěvoval léčitele, kteří dokazovali léčit lidi opakovaně a ve větším počtu. Autor o tom všem natáčel filmy a jeho první a nejznámější celovečerní film měl název „Na cestě do sousední dimenze“. Film měl velký ohlas v Německu i v dalších zemích. Později také napsal a vydal knihu pod stejným názvem. Kniha vyšla také v Česku. Film a kniha jsou svědectvím o tom, že na různých místech a v různých kulturách dochází k léčení a vyléčení nemocí a chorob bez pomoci klasické medicíny. Zjistil, že lidskému tělu byly dány schopnosti, aby se za určitých okolností vyléčilo samo. Tyto okolnosti stále vyhledává a snaží se je poznat a popsat.

     Zkušenosti a znalosti získával např. v Ladaku, Tibetu, Indii, Německu, USA, Rusku, na Filipínách, v Nepálu, Barmě, Peru, Súdánu, v Burkina Faso.

     Kromě obou knih napsal ještě knihu „Mental healing“ (Mentální léčení) a k tomu napsal příručku s názvem „Navigátor k sebeléčení a uzdravení“.

     Autor přednáší na témata léčení a samoléčení, z poznatků ze svých filmů a knih, v mnoha zemích světa, také v ČR. Se svou manželkou založil nadaci, Evropskou akademii pro procesy samoléčení - SHP. Více

Více zde: http://duchovnipoznatky.webnode.cz/kniha-leceni-zazrak-v-nas-autor-clemens-kuby/

Další spontánně vyléčená je Anita Moorjani

 

Kniha Musela jsem zemřít

Příběh Anity Moorjani je zajímavý především kvůli kontextu, který předcházel jejímu zážitku a který pak následoval — tedy kvůli souvislosti mezi stavem duše a zdravím těla. Navíc její případ krásně ukazuje omyly mainstreamové materialistické medicíny, která chápe jen velmi málo v důsledku své ignorance duše.

 

                   anita moorjani prožitky blízké smrti NDE české titulky 1/4

 

 

Anita dostala rakovinu, což v dnešní době není nic až tak neobvyklého. Anita je z indické rodiny a v té době žila v Číně. Jakmile se dozvěděla o nemoci, začala proti ní bojovat všemi alternativními východními i západními metodami a skutečně se jí podařilo nad rakovinou zdánlivě zvítězit, jenže…

 

Jakmile se vrátila zpět do své běžné každodenní rutiny, nemoc udeřila s ještě větší vehemencí. Došlo to tak daleko, že skončila na lůžku, polomrtvá s kyslíkovou bombou. Nakonec jí začaly vypovídat orgány a Anita upadla do kómatu. Lékaři jí nedávali sebemenší šanci. Její tělo bylo plné nádorů, z nichž největší dosahovaly velikosti citrónů.

 

                 anita moorjani prožitky blízké smrti NDE české titulky 2/4

 

 

 3. část -      https://www.youtube.com/watch?v=fzarJ7__RQ4

4. část  -    https://www.youtube.com/watch?v=YUptTDqR-6Q

 

  Rakovina ji rychle dovedla ke stavu velmi blízkému smrti

Byla v kómatu asi 20 hodin a během té doby se nacházela mimo své fyzické tělo.

Prošla prožitkem blízké smrti (NDE), zažila absenci času a prostoru a poznala, že jednota není jen intelektuální pojem, ale že se opravdu všechno děje najednou (protože duše existuje mimo čas).

 

Tam pochopila, jak si nemoc sama způsobila a že pokud se s tímto uvědoměním vrátí, opět se uzdraví…

Když nabyla vědomí, její stav se zlepšoval takovou rychlostí, že ji za několik týdnů bez jakýchkoli známek rakoviny propustili z nemocnice.

 

Anita Moorjani: Musela jsem zemřít abych pochopila, jak jsem si nemoc sama způsobila

 

Poselství, které si přinesla z onoho světa a které kompletně uzdravilo její skrz na skrz nemocné tělo v rekordním čase, se týká nás všech, je prosté a přesto tak silné.

Je tak prosté, že na něj často zapomínáme i my, kteří si myslíme, že už žijeme dobrý a duchovní život.

15. kapitola s názvem „Proč jsem onemocněla… a uzdravila se“ potvrzuje, že za vším je strach spojený s neláskou vůči sobě-sama, resp. s neláskou světlé poloviny jing-jang vůči té tmavé — egu. Jsme k sobě příliš tvrdí a nemáme se rádi. Jsme díky tomu frustrovaní a vyděšení. Jsme to my sami, kdo soudí sama-sebe, koho jsme opustili a koho dostatečně nemilujeme. Uvědomme si prosím, že ten kdo má strach, kdo má flustrace a deprese, že to je naše malé vnitřní já, tedy ego. Toto já je také zodpovědno za stav těla, takže zcela logicky se jeho stav projeví na zdraví…

   _____________________________________________________________________

 

Na konec náš český případ samovyléčení u Stanislava Dvořáka

 Před 33 lety měl Stanislav Dvořák zemřít na pokročilou rakovinu. Jak nad nemocí zvítězil?

 Stanislav Dvořák  si v roce 1984 našel nápadně vypadající mateřské znaménko. Vzápětí se ukázalo, že jde o rakovinu v těžko léčitelném stádiu. Po pěti letech se ukázala další boule a začalo být jasné, že jde do tuhého. Zanedlouho bylo tělo pana Dvořáka doslova poseto různými nádory. Ty byly pro případné další chirurgické výkony umístěny příliš rizikově. 

A tak byl pan Dvořák ponechán vlastnímu osudu. Naštěstí se ale dozvěděl o takzvané Breussově metodě, která je postavena na 42 denní hladovce. A rozhodl se, že to zkusí. Viliam Poltikovič natáčel s panem Dvořákem dokumentární pořad Zpověď v roce 1999. Nové natáčení po 13 letech absolvoval s vitálním a optimistickým člověkem, který touto dobou už podle lékařů neměl být mezi námi.

 

 Ve svých 89 letech teď Stanislav pracuje, odpočívá, relaxuje, věnuje se rodině, duchovním meditacím a cítí se o deset let mladší. Říká, že uzdravení těla bylo pouze polovičkou práce. Zbytek musel vykonat ve své mysli a duši. Ne všechno v jeho životě je ale bezstarostné. Do života rodiny tentokrát zasáhla zákeřná nemoc manželky…

 

 

 Po pěti letech se nemoc vrátila v takové síle, že lékaři označili Stanislava Dvořáka za nevyléčitelného a ponechali ho osudu. On se ale nevzdal. Začal se léčit sám a po pouhých šesti týdnech zákeřnou nemoc porazil.

 

  

Zdroj: http://liberecky.denik.cz/zpravy_region/0517-dvorak.html

Jakou jste tedy absolvoval léčbu, která vám pomohla zbavit se rakoviny kůže?

 

Lékaři mi dávali tři měsíce života. Nechtěl jsem se ale vzdát. Přátelé ze Švýcarska mi poslali knihu od Rudolfa Breuße, která popisuje alternativní metodu léčby držením hladovky. Po dobu šesti týdnů jsem nejedl. Pil jsem pouze čaje a šťávy z červené řepy, brambor, celeru a mrkve. S léčbou jsem se svěřil i tehdejšímu primáři kožního oddělení liberecké nemocnice Karlu Borčovi. Ten mě poté začal sledovat. Po šesti týdnech označil moji léčbu za zázrak. Nádory začaly postupně mizet. Tělo je samo likvidovalo ještě další tři měsíce.

 

V čem spočívá tato metoda?

 

Laicky řečeno, tělo musí vyhladovět tak, že v pudu sebezáchovy, když si sáhne úplně na dno, stráví všechno, co do těla nepatří, tudíž i nádory. Ztratil jsem přes 15 kilogramů váhy.

 

Co pro vás bylo nejtěžší? Vědělo o držení hladovky vaše okolí?

 

První dva dny jsem měl vážně hlad. Poté jsem si už zvykl. Celou dobu jsem normálně chodil do práce na stavbu. Nikomu jsem o své léčbě neřekl. Jen primáři a své rodině.

 

 

 

Změnil jste po vyléčení svůj život?

 

Stále chodím do práce. Stal jsem se vegetariánem a snažím se žít zdravě. Začaly mě kontaktovat tisíce lidí. Denně jsem otevíral balíky dopisů. Lidé chtěli poradit. Ještě dnes někdo zavolá nebo napíše. Nechal jsem také přeložit do češtiny knihu od Rudolfa Breuße, která mě vyléčila. Vyšly už čtyři vydání a v každém jsou moje poznámky. V prvním vydání je dokonce otišněn můj deník, který jsem si psal během hladovky. Den po dni.

 

Poté, co jste se vyléčil, cítil jste nějaké poslání, že musíte předávat své zkušennosti dál?

 

Ano. V prosinci roku 1990 jsem v Liberci založil spolu s tehdejší primářkou onkologie MUDr. Zemanovou Společnost onkologických pacientů. Zpočátku nesouhlasila. V alternativní způsoby léčby totiž neměla důvěru. Ale nakonec kývla. Společnost funguje dodnes a podílí se na sbírce Český den proti rakovině.

Zdroj: http://liberecky.denik.cz/zpravy_region/0517-dvorak.html