Smíchem ke spojení s podstatou :)) - Malá Vizita - 23.1.2018 - Jaroslav Dušek a Pjér la Šé'z - video

Totální improvizační představení Jaroslava Duška a Pjéra la Šéz'e pod světelným dohledem Viktora Zborníka.

 

 Další Malá Vizita, při které se dá místy i slzet smíchy ! :)) Nenechte si ujít! 

Láska s robotem, napájení pračlověka sluncem, tělo není nic než prázdný prostor! :)    Improvizace, jak vyšitá :))

 

 

 

Sebepoznání tmou - Terapie tmou - Pobyty ve tmě - Plus video s Romanem Mlejnkem v Duši K o Tichu o Nicotě

 

 "Svět archetypů musí zůstat člověku vědomý, ať už jej chápe nebo ne, neboť v něm je ještě přírodou a spojený se svými kořeny. Světový názor nebo společenský řád, který člověka odřezává od praobrazů života, nejen že není kulturou, nýbrž ve vzrůstající míře vězením nebo stájí.“ 

 

C. G. Jung

pro ty, co váhají číst, nabízíme poslech relace v Českém rozhlase zde:

http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2974042

 

Pořad Biolenka - Český rozhlas - rozhovor s Břetislavem Votrubcem, s absoloventem pobytu ve tmě Davidem Janem Žákem, spisovatelem, básníkem, malířem a překladatelem a s jungiánským psychoanalytikem Petrem Knotkem alias Pjérem la Šé´zem, partner Jaroslava Duška např. Čtyři dohody aj.

O pobytu ve tmě, tichu a samotě, jako iniciační možnosti sebepoznání, seberozvoje a zastavení se v čase uvnitř sebe samého bylo popsáno mnoho listů papíru. Přímé informace tedy o pobytu v temnotě níže.

 

Jedná se o holotropní prožitek (řecky holos – celý, trepein - směřující od do), tedy prožitek směřující k celosti. Celostní prožitek. Holotropní, celostní stav se projevuje rozšířeným vědomím při pobytu ve tmě na základě smyslového omezení, deprivace, který je doprovázen širokým spektrem psychických obrazů, vjemů, emocí, vizí, náhlého vynoření vzpomínek dávno zasutých, a to mnohdy velmi intenzivně. Dobrých, krásných a naopak. 

 

 

Začínáme si při procesu terapie tmou na základě této iniciace uvědomovat více sebe samé, jako individuální nestádní bytosti. Uvědomujeme si svoji domestikaci vlivem sociokulturního prostředí počínaje zrozením. Nutnost hledání štěstí ne jako vnějšího jevu a stavu, nýbrž vnitřního pocitu a prožitku. A to není bez práce a vnitřní disciplíny. 

 

Své vzorce a představy nám předali rodiče, příbuzní, sourozenci, kamarádi a spolužáci, milovaní partneři, učitelé, lékaři, mediální manipulátoři.... Bohužel (v dobré víře, ne tedy se zlým úmyslem) s obrazy většinou vlastních nezvládnutých zkušeností. Jsme doslova v zajetí chapadel sociálně-materialisticko-konzumního matrixu. S vnucenými cizími software. 

 

Tímto jsme odtrženi sami od sebe, od svého skutečného individuálního já, sociální schizofrenici. Hrajeme vnucené role, z vnitřní nouze používáme přetvářky, masky (persony), abychom zvládli okolní hru reality. Jinak se chováme v práci, jinak doma, jinak k nadřízeným autoritám, jinak k podřízeným. Jinak na rautu, jinak u kasy supermarketu, jinak když kupujeme nové auto, či obchodujeme. Jinak k manželce, jinak k milence. 

 

Paradoxně k neustále deklarovanému vědecko-technickému pokroku, rozvoji medicíny, biochemie a dalších věd, tedy k existenčně neustále deklarovanému blahobytu, však vidíme exponenciální statistiky nárůstu nemocnosti, prodeje a spotřeby psychofarmak, drog, alkoholu a prázdné televizní zábavy. 

 

Lze důvodně konstatovat, že se v tomto ztrácíme. 

 

A právě proto je velmi užitečné být sám se sebou - uvnitř sebe, ve tmě, tichu a samotě. Pobyt ve tmě využít plně v absolutním klidu a bezpečí k lepšímu sebepoznání. Velká šance uvědomění si vize vlastní vnitřní cesty ke štěstí. 

 

 

 

Nevíme, čí, kdo a proč jsme. 

 

V jedné rovině máme mnoho naučených společných, kolektivních, stádních vlastností, v druhé, velmi diverzifikované, individuální, jsme každý unikátním originálem, ale zároveň v propojení s hlubším celkem. 

 

Tyto naše dvě roviny spolu neustále dynamicky navzájem prokmitávají, interferují, konstelují. Výsledkem je pocit vnitřního štěstí a radosti, klidu a jistoty, vitality, chuti do života nebo naopak deprese, neuroza, úzkost, strach, ztráta motivace, burning out, hledání vnějšího štěstí a uspokojení, utrpení. 

 

Všichni lidé hledají a realizují svoji spiritualitu. Vědomě či nevědomě. 

 

Jeden hledá výhled přes svůj horizont, druhý klidně spí v danosti všedních dnů. Někdo si pomůže a nalezne časem vyčichlý náboženský systém, chytrou sektářskou konstrukci myšlenkového modelu, sype peníze psychoterapeutům, někdo kalí své vědomí alkoholem, drogami, legálními farmaceutickými psychofarmaky, hromaděním adrenalinových zážitků, sexem, penězi, hromaděním materiálních předmětů a statků, střídáním a dobrodružstvím mezilidských vztahů ve všech možných rolích, někdo hledá ztraceného, mrtvého Boha. 

 

Tao-te-ťing - překlad 2018

• 
  

 

 Kniha o Tau a ctnosti - soukromý překlad

(stránka je ve výstavbě)

 Převzato ze stránek :

(odkaz níže)

 

Viktora Horáka - BonaLingua

Díky za tuto práci :)

Na základě srovnání jiných překladů a studia související literatury jsem v letech 2008 až 2017 pro své vlastní hlubší pochopení postupně vytvořil tuto soukromou verzi. Výsledek si můžete stáhnout v několika formátech nebo přečíst online (v současnosti probíhá celková aktualizace, po dokončení bude k dispozici i tištěná knížka).

O Tao-te-ťing jsem se začal zajímat v sedmnácti letech (nyní je mi 40), kolem roku 1993. V roce 2002 jsem své samostudium prohloubil a začal systematicky číst různé překlady Knihy o Tau a ctnosti a související literaturu.

Protože se od sebe jednotlivé verze značně lišily, dělal jsem si poznámky se záměrem dobrat se významu jednotlivých veršů sám.

Zároveň jsem vytvářel kontrolní zpětný překlad do angličtiny, což mne přinutilo se ještě soustředěněji zamýšlet nad tím, zda je text opravdu výstižný a v obou jazycích srozumitelný. 

 

Během roku 2014 jsem vše upřesňoval a v lednu 2015 výsledek shrnul do eknih, které byly na stránkách k dispozici volně ke stažení. 

O rok později, jsem se k Tao-te-ťingu na základě určitých událostí vrátil a v březnu 2016 začal s ročním odstupem všechny kapitoly své soukromé syntézy znovu procházet.

Stále pokračuji. Zatímco v předchozích letech jsem vycházel z 10 českých a 10 vybraných anglických překladů, nyní s odstupem chápu, že to bylo málo. Proto vše kontroluji oproti 50 dalším anglickým překladům z čínštiny a vše výrazně upřesňuji.

V současnosti proto probíhá rozsáhlá kontrola celého textu a jeho úpravy do zcela ideální podoby. Neskromně mohu říci, že tato práce nemá ve svém rozsahu, přesnosti a hloubce obdoby, přinejmenším v češtině.

Aktualizované kapitoly najdete zde na webu nebo na FB stránce facebook.com/taoteting - na tlačítko "Zveřejnit" kliknu vždy až když mám z veršů před sebou dobrý pocit, že "tohle je ono". :-)

Původně jsem vytvoření e-knihy opakovaně odmítal.  Přestože jsem nad touto syntézou strávil velké množství času, nepovažuji se totiž za autora. Tím je Lao-c' a jedná se o kulturní dědictví celého lidstva. Více čtenářů mne ale přesvědčilo, abych jim svůj překlad poskytl v ucelenější formě, kterou by si mohli vytisknout pro pohodlnější čtení nebo číst offline na počítači,tabletu, v mobilu nebo ve čtečce elektronických knih. Odhalení významů za významy bylo vyčerpávající. Co kapitola, to týdny úvah. Občas jsem se nad některým veršem zarazil a nedokázal se dlouho pohnout z místa.  Až pak jsem náhle, jaksi mimochodem, daný úsek pochopil. Jako by mne vždy až Tao samotné pustilo o kousek dál.  Jedná se o mou soukromou Cestu za poznáním, potěší mne ale, přinese-li inspiraci  i čtenářům těchto stránek. Po dokončení připravím papírové vydání, na které se mne příležitostní čtenáři roky ptají - knihu jsem původně neplánoval, ale v současné době jsem došel k názoru, že je "offline verze" přeci jen potřeba.  Ve světě se toho děje tolik, lidé jsou zbytečně zmítáni chaotickými událostmi. Kniha může pomoci najít své kořeny. Už je osudem Tao-te-ťingu, že zůstává nedoceněn mainstreamem.  V kontraintuitivním a místy paradoxním učení Lao-c' je přitom ukryta hluboká moudrost. Neznám jiný filosofický nebo náboženský text, který by byl  tak syrový, který by stejně výstižně mířil na samotnou podstatu. Ještě jednou děkuji za váš zájem o Tao-te-ťing. Prozrazuje, že se snažíte najít  rovnováhu v lomozu současného světa a jste na cestě poznání.  Je nás takových málo. :-) Přeji Vám hodně úspěchů na Vaší vlastní Cestě. 15. 9. 2014 - aktualizace 6. 10. 2017   1. Co je Tao? Ani nejlepší výklad nevystihuje Tao, žádné jméno není dostatečně vhodné. Podstata veškerého stvoření je nepopsatelná, pojmenování odráží pouze jednotlivé aspekty. Ve snaze porozumět světu, popisujeme povrch věcí, Tao však lze poznat pouze bez předjímání. Realita má mnoho matoucích forem, jejich bezejmenný zdroj však zůstává stejný. Tento tajemný zdroj je nejhlubším mystériem, branou k podstatě všeho. 2. Projevy Taa Tao a jeho vlastnosti nepoznáme přímo, ale pouze podle odlišností, kterými se projevuje. Krása je krásná, protože existuje škaredé. Dobro je dobré, protože existuje špatné. Takto se to, co je, vyděluje z toho, co není. Obtížné je obtížným, neboť něco jiného je snadné. Dlouhé je dlouhým, neboť něco jiného je krátké. Vysoké je vysokým, neboť něco jiného je nízké. Přední je předním, protože za ním následuje zadní. Když ustane zvuk, nastane ticho. Proto moudrý jedná, aniž by něco dělal, a učí, aniž by něco řekl. Nepotřebuje srovnávat, protože ví, že všechny soudy jsou relativní. Díky zkušenostem ví, že se vše mění podle úhlu pohledu. Nechává věci přijít a odejít tak, jak jsou. Tvoří, ale nevlastní. Jedná, aniž by cokoliv očekával. Po dokončení své práce na ni zapomene. Nelpí na výsledcích, proto mu je nikdo nemůže vzít. 3. Nechej lid v klidu Nevychvaluj úspěch a lidé si přestanou závidět, neceň vzácnosti a lidé je nebudou za každou cenu chtít, neukazuj atrakce a srdce lidí zůstanou v klidu. Moudrý vladař udržuje mysl lidí prázdnou a jejich břicho plné. Oslabuje jejich ambice a posiluje jejich kosti. Drží lid stranou od lakomství a tužeb, takže ani vychytralí podvodníci nic nezmůžou. Pokud vládce nic neprosazuje, vše je tak, jak má být.     4. Hloubka Taa Tao je hluboký, nespoutaný zdroj všeho. Přestože je prázdné, užitečnost Taa nemá konce. Tupí ostré hrany. Rozmotává uzly. Tlumí ostré světlo. Spojuje vše dohromady. Je dokonale skryté a přesto všudypřítomné. Nikdo neví, odkud se Tao vzalo. Zdá se, že tu vždy bylo. 5. Neunavuj se mluvením Nebe a Země nemají oblíbence, od všech si drží stejný odstup. Také moudrý nikomu nestraní, s dobrými i špatnými lidmi jedná stejně. Prostor mezi Nebem a Zemí je jako měch. Ačkoliv je prázdný, je nevyčerpatelný. Pracuj s ním a bude vydávat stále více. Neunavuj se přílišným vysvětlováním. Je lepší vést příkladem. 6. Tao je všudypřítomné Hloubka Taa nemá hranic. Není vidět, přesto je všude. Je tajemnou matkou Nebe i Země. Trvá navždy a jeho užitečnost se nevyčerpává. 7. Nesobecké jednání Nebe a Země trvají věčně, neboť jim nezáleží na vlastní existenci. Neprosazují své zájmy, proto přetrvávají. I moudrý se drží vzadu, přesto vede ostatní, nic nechce, přesto dosahuje všeho. Neprosazuje sám sebe, proto přetrvává. 8. Buď jako voda Nejvyšší dobro je jako voda, která přináší užitek všem, aniž by se prosazovala. Proudí i do těch nejnižších míst, kterými lidé opovrhují. Tím se velice podobá Tau. Moudrý je jako voda. Žije blízko země. Myšlenky má hluboké. Chová se laskavě. Mluví upřímně. Vládne spravedlivě. Jedná v pravý čas. Neprosazuje se, a proto nemá nepřátele. 9. Včas přestaň Než přelít pohár, lépe přestat jej včas nalévat. Nadmíru broušená čepel nezůstane ostrá dlouho. Nahromaděné poklady nelze uhlídat. Chlubení se bohatstvím a poctami přivodí pád. Po dokončení svého díla odejdi do ústraní. Taková je cesta Nebes.   10. Nečekej pochvalu Usiluj o jednotu mysli a těla, buď jako čerstvě narozené dítě. Zbavuj svou vnitřní vizi nečistot, až bude naprosto jasná. Miluj lidi a veď je, aniž bys prosazoval svou vůli. Nech všechny události volně plynout, při poznávání zapomeň, co už víš. Pracuj, ale nelpi na výsledcích, pomáhej, ale vyhni se manipulaci, rozvíjej se, ale nežádej to od ostatních. Toto je nejvyšší ctnost. 11. Užitek dává prázdnota Kolo tvoří třicet loukotí, ale točí se jen díky otvoru uprostřed. Hrnek je uhněten z hlíny, ale dá se z něj pít jen díky dutině uvnitř. Dům je postaven z dříví, ale obyvatelným jej činí otvory pro okna a dveře. Tudíž používáme to, co je, ale užitek tomu dává to, co není. 12. Zůstaň v klidu Příliš mnoho barev oslepuje zrak, příliš mnoho zvuků ohlušuje sluch, příliš mnoho chutí otupuje chuť, příliš mnoho vzruchů zatemňuje mysl, příliš mnoho tužeb zneklidňuje srdce. Moudrý nezahlcuje své smysly a uspokojuje jen své základní potřeby. Netouží po vzrušení a zachovává vnitřní klid. Ignoruje vzdálené a drží se blízkého. 13. Přízeň je jako nepřízeň Chvála je stejně ponižující jako odsouzení, pocta je stejným neštěstím jako pohroma. Proč je chvála stejně ponižující jako odsouzení? Snažíme-li se druhým zavděčit, stáváme se jejich otroky. Proč je pocta stejným neštěstím jako pohroma? Upřednostňujeme-li se, bojíme se ztráty svého postavení. Kdybychom se neupřednostňovali, necítili bychom strach. Pouze ten, kdo si váží druhých jako sebe, může ostatní vést. Pouze ten, kdo miluje svět jako sebe, může světu vládnout. 14. Neurčitost Taa Tao pro jeho vlastnosti nelze poznat smysly: Zkus jej zahlédnout – je neviditelné, zkus jej zaslechnout – je neslyšitelné, zkus jej chytit – je nehmatatelné. Jdi Tau naproti – nenajdeš začátek, Jdi za ním – nenajdeš konec. Tao je nedefinovatelné, nepředstavitelné, beztvaré a nezobrazitelné. Nahoře není světlé, dole není tmavé, věčné a bez hranic, neurčité, bezejmenné vrací se k nebytí. Kdo zná podstatu, rozumí principům fungování světa. Drž se dávného Taa a zvládneš současné bytí.

Samovyléčení z rakoviny pana Stanislava Dvořáka (zápisky z jeho deníku před 28 lety)

 

Stanislav Dvořák má nyní 90 let a v pořadu Jaroslava Duška - Duše K  pan Stanislav potvrdil, že má ve svém věku, ještě všechny zuby.

Tuto léčbu zvládne, jen ten kdo dopravdy ví, sám za sebe, že jej vyléčí. Jde o náš nekonečný potenciál a záměr žít dál. 

 

Životní příběh pana Ing. Stanislava Dvořáka jsem znal již dříve, právě z knihy "Rudolf Breuss: Rakovina, leukemie a jiné zdánlivě nevyléčitelné nemoci léčitelné přírodními prostředky". Tuto knihu jsem si zapůjčil v místní knihovně. A pokud ji měla knihovna v našem tisícovém městečku zřejmě nebude problém si ji zapůjčit i jinde. Ale pro jistotu přetiskuji deník pana Dvořáka, který si vedl v průběhu svého léčení.

 

DENÍK PROVÁDĚNÉ LÉČEBNÉ KÚRY PODLE BREUSSE

 

                                                           Rudolf Breusse

 

Zaznamenal podle vlastní zkušenosti ing. Stanislav Dvořák

 

Liberec, duben až červen 1990

 

Toto jsou autentické záznamy mého konání, pocitů a stavů, jak jsem je prožíval v dubnu a květnu roku 1990 a zapisoval je denně do sešitu. Pokud jsem při přepisování něco dodal na vysvětlení, je to vždy výslovně uvedeno.

 

Pro své uzdravení jsem se rozhodl na návrh a také s pomocí naší přítelkyně Nadi ze Švýcarska absolvovat léčebnou kůru podle knížky pana Breusse, která má název "Rakovina, leukémie a jiné zdánlivě nevyléčitelné nemoci, léčitelné přírodními prostředky". Jde o 42 denní půst. Zaznamenávám zde průběh léčby, své stavy a pocity, vše tak jak se to událo od mého rozhodnutí.

 

(Poznámka při přepisu: K mému rozhodnutí došlo zcela spontánně, když jsem zjistil, že po další opakované operaci v podpaží mně již po měsíci znovu narůstají v jizvě a okolí nádory a že nemoc vlastně svůj postup zrychluje. Informaci o možném vyléčení jsem dostal začátkem měsíce dubna, tedy asi pět týdnů po operaci.)

 

Vlastní léčení (půst) jsem zahájil dne 20. 4. 1990. Na léčbu jsem se připravoval asi 14 dnů předem přísnou dietou, při které jsem přijímal pouze stravu rostlinnou, složenou z produktů zdravé výživy, přestal jsem jíst maso, živočišné tuky, vejce, vyřadil jsem alkohol (až na malé množství piva po jídle). K tomu jsem bral 3 x denně po třech tabletách vitamínové preparáty (multivitaminové kapsle, které mi poslala rovněž Naďa ze Švýcarska spolu s návodem). Tablety obsahují vitamín A, B 1, B 2, B 6, B 12, C, E, dále kalcium, jód, železo, mangan, molybden. K tomu jsem si na radu svého přítele - lékaře, kterého zatím nebudu jmenovat, přibral každé ráno sprchování studenou vodou pro zvýšení odolnosti a dobrou pohodu s důvěrou ve výsledek.

 

Průběh vlastní kůry

 

 

1. den - pátek 20. 4. 1990

 

Nastoupil jsem, režim podle doporučení v knížce pana Breusse. Ráno na lačno jsem vypil šálek urologického čaje (v té knížce se nazývá Nierenthee, tedy ledvinový čaj), který jsem si připravil již večer - pije se studený. (Ledvinový čaj se u nás neprodává, mám ho však slíbený ze Švýcarska, je na cestě).

 

Po 15 minutách jsem vypil 2 šálky šalvějového čaje podle návodu (ten jsem si uvařil čerstvý, pije se teplý) a po dalších cca. 20 min. jsem si dal hlt šťávy dle Breusse (originál šťáva z červené řepy a další zeleniny, zaslaná opět ze Švýcarska). Musím doplnit, že pil již v přípravném období od 14. 4., abych si na ni zvykl. Její chuť mi není nepříjemná, čaje mi však moc nechutnají, pijí se - samozřejmě - neslazené.

 

Během dne jsem se věnoval běžné práci, pociťoval jsem ale značný hlad, který jsem zaháněl občas douškem šťávy. Nejhorší to bylo večer. Chce to silnou vůli. Spal jsem dobře.

2. den - sobota 21. 4. 1990

 

Je sobota, nejeli jsme na chalupu, jsme doma. S přípravou čajů mi pomáhá manželka. Protože mi přeje uzdravení, přála mi i v těch čajích a vařila je silnější, takže mi nechutnají. Celý den jsem švindloval a těch čajů jsem moc nepil. Pocit žízně jsem neměl, když se nejí, není na co t. Šťávy jsem také tolik nepil jako včera (včera necelých půl litru, trochu mi v láhvi zbylo). Hlad pociťuji již méně. Jinak jsem se věnoval domácnosti. Spát jsme šli brzo.

 

V noci jsem se probudil s potřebou jít močit. (To vlastně i včera, ačkoliv jsem tuto potřebu nikdy neměl. To asi ty čaje.)

 

Při močení jsem náhle ztratil vědomí, upadl jsem na zem a vzbudila se manželka. Ihned mi přišla pomoct, já jsem se už zvedal, pomohla mi postavit se, ale znovu jsem ztratil vědomí. Na zemi jsem se probral, močení jsem dokončil vsedě. Po návratu do postele jsem spal opět dobře. (Manželka však byla vyděšená a začala pochybovat zda se to dá vydržet - poznámka při přepisu.)

 

 

3. den - neděle 22. 4. 1990

 

Ráno jsem se probudil dost malátný, vstával jsem pomalu, přesto jsem se rozhodl pokračovat v hladovce. Svůj noční stav jsem připisoval náhlému poklesu tlaku, mám tlak 120/80. Po šálku urolog. Čaje jsem si šel na chvíli lehnout. Potom jsem ale pokračoval v denním režimu jako včera. Jeli jsme na chalupu, netroufal jsem si řídit auto, řídila manželka. Cestou mi bylo špatně od žaludku, neměl jsem chuť ani na šťávu. Proto jsem si dal asi v 10 hodin malý šálek kávy pečlivě přeceděné. Po ní se mi udělalo dobře, dostal jsem žízeň, napil jsem se vody, i čaj jsem si uvařil sám.

 

Zbytek dne jsem pracoval na chalupě, stav se rychle zlepšoval. Při zpáteční cestě jsem navštívil zmíněného lékaře se kterým jsem konzultoval událost z dnešní noci. Usoudil, že u mne došlo k dehydrataci a následkem ní k poklesu tlaku při náhlé změně polohy z leže do stoje. Mám víc pít, alespoň 2 až 2,5 litru tekutin denně.

 

4. den - pondělí 23. 4. 1990

 

Ráno pohoda. Denní režim běžný, pití čajů jsem doplnil minerálkou. Ráno jsem vypil trochu kávy. Doplněním tekutin jsem získal opět energii. Odpoledne jsem se cítil již výborně, jako bych žádnou kůru neprodělával. Pocit hladu téměř nemám. Hodně chodím, snažím se pít co nejvíc. Za dnešek jsem vypil asi 1 a 1/2 litru čaje a láhev minerálky. Šťávy asi 0,4 litru.

5. den - úterý 24. 4. 1990

 

Spal jsem velmi tvrdě, i když s jedním přerušením na močení. Ráno opět pohoda. Dnes jsem se zvážil. Musím vést údaje o své váze. Kúru jsem začal s váhou 84 kg (při výšce 180 cm). Dnes ráno mám 82 kg.

 

Denní režim běžný, tj. studená sprcha, potom čaje podle návodu, šťáva po doušcích - celkem méně než 1/2 litru. Tekutin víc jak 2 litry. Jel jsem již sám autem na chalupu, kde jsem dosti tělesně pracoval.

 

Dnes přišel ze Švýcarska balíček s ledvinovým čajem a kakostem. Uvařil jsem si proto již ráno čaj podle návodu.

 

6. den - středa 25. 4. 1990

 

Spal jsem opět dobře, (v noci močení). Ráno pohoda, režim obvyklý.

 

Přestože již 5 dnů nepřijímám potravu, jdu denně normálně na stolici. Je jí však čím dál méně, dnes jen tak na lžíci černočervená kašička.

 

Odpoledne jsem šel na cvičení jógy, bylo to zahájení kursu, do kterého jsem se přihlásil. Po návratu jsem byl unaven a lehl jsem si. Asi po 1/2 hodině odpočinku opět fit.

 

7. den - čtvrtek 26. 4. 1990

 

Spánek normální, ráno se cítím dobře. Denní režim beze změny (sprcha, čaje, šťáva). Šel jsem na nákup a unavil jsem se těžkou taškou. Po krátkém odpočinku se vše vyrovnalo. Stále pracuji, autem jezdím bez potíží. Hlad nemám. Šťávy dnes méně než 1/2 litru. Večer jsem jel do Janova na schůzi stavební komise NV. Váha večer 79 kg. Stolice stejná jako včera.

 

8. den - pátek 27. 4. 1990

 

Spánek normální, denní režim beze změn. Mám za sebou první týden. Hodně chodím, pracuji, můj stav je stabilizován, necítím výraznou změnu. Dnes jsem byl na brigádě ve škole. Dnes nečekaně stolice tuhá. Vážím 76 a 1/2 kg

 

 

9. den - sobota 28. 4. 1990

 

Spal jsem dobře, denní režim obvyklý, stolice řídká a málo. Cítím se dobře.

 

10. den - neděle 29. 4. 1990

 

Jedeme na chalupu, řídím auto. Na chalupě pracuji (dělám dláždění terasy), cítím se dobře. Denní režim beze změn. Čaje si připravuji sám. Stolice obvyklá, tj. řídká kašička.

Wim Hof - Sněžný Muž - Vědomá mysl může ovlivnit imunitní systém

 Citace Wim Hofa:

“Moje práce je i vaše práce. Musíte do toho vnést světlo, a pochopení. Odstranit závoj nevědomosti. Každý může být zdravý, silný a šťastný. Dávám vám moc sjednotit se se svou nejvnitřnější podstatou. Moc nad vlastní myslí a všemi tělesnými funkcemi.”

Když to cítíš, tak to chápeš. Ten pocit je tvůj průvodce. Nechceš být na svého průvodce zlý, neukázal by ti cestu. Musíš se s ním ztotožnit, být s ním za jedno a on ti ukáže cestu. Ukáže ti všechny kouty tvého vnitřního já.” 

 

 

 Když jsem byl ještě kluk, jeden z mých neoblíbenějších filmů byl Superman. Je snad někdo, kdo si tajně nepřál být jako on když byl malý?

 

Jenže já byl jako malý spíš víc Clark Kent, než nějaký opravdový super-hrdina. Taky jsem si užil svoje, co se týká šikany, protože sem byl ve své třídě nejmenší. Možná tam se zrodila moje posedlost super-hrdiny a tím, jak se stát jedním z nich – kvůli přežití.

Myslel jsem si, že mít zázračné super-schopnosti je jen fikce, dokud jsem nenarazil na knihu “Životopis Jogína” of Yoganandy. Yogananda byl mystik původem z Indie, který má zásluhu na popularizaci indické spirituality na západě, ve své knize pojednává o jogínech s neuvěřitelnými nadlidskými schopnostmi umožnující jim ovládat vlastni fyziologii. Díky tomu dokáží konat neuvěřitelné činy vyžadující nadlidskou sílu a výdrž. Zevrubný tréning jógy může prý podle Yoganandy vést k rozvinutí nadlidských (kouzelných) sil známých jako siddhi. 

 

 

Můj zájem se ještě zvýšil po tom, co jsem zůstal uvězněn ve svém domově, kvůli chronické nemoci, na kterou přestaly zabírat léky. Potřeboval jsem na vzniklou situaci nalézt řešení a pozoruhodně jediná věc co pomohla, bylo cvičení prastarých dechových technik. Měl jsem pocit, že jsem sám některé z těchto super-schopností probudil, po tom co jsem se začal uzdravovat.  

 

Hledání Super-Lidí

 

Moje uzdravení mě motivovalo tuto problematiku studovat ještě víc do hloubky abych zjistil, jestli nějací takový super jogíni opravdu existují. Moje hledání mě provedlo několika kontinenty od východní Asie, přes Ameriku, až po Evropu.  

Také jsem při svých cestách odhalil několik šarlatánů, falešných guru a dokonce i některé učební postupy slibující získání siddhi díky magickým rituálům spíš než skutečných schopnostech. Objevil jsem však taky některé lidi a věci, které naprosto otřásly mými vědomostmi v oblasti lidské fyziologie a vědy.

 

 

 

V tomto článku probereme některé z těchto opravdových technik, a tomu co můžete udělat pro to, aby jste v sobě probudili Super-člověka. Často jsou to tajemství, která byla bedlivě opatrována v tajnosti po mnoho tisíciletí, předávána pouze nejtalentovanějším žákům a následovníkům. Až do teď.

 

Seznamte se se Sněžným Mužem 

 

Opravdový superman se jmenuje Wim Hof, také známy jako Sněžný Muž (The IceMan). Pokořil 26 světových rekordů včetně uběhnutí celého maratonu 45 km (bez předchozího tréningu), v oblasti za polárním kruhem v teplotách kolem -15 C. Přijde vám to málo? Wim při tom na sobě neměl nic než šortky, a celou vzdálenost uběhl bez bot, naboso. A aby se neřeklo, uběhl maraton i v poušti, opět jen v šortkách (tentokrát měl boty), aniž by vypil jedinou kapku vody. Když se ho ve svém pořadu Joe Rogan zeptal jestli dodržoval nějaký zvláštní pitný režim, aby se víc hydratoval, odpověděl Wim že před výkonem vypil dvě kafe. 

 

Dokonce vyšplhal do výšky zhruba 7 km na Mount Everest (8848 mnm) pouze v šortkách (kde ho zastihla sněžná bouře) a v kontrolovaném výzkumu si nechal do těla vpravit endotoxin, aby dokázal, že je schopen na povel ovládat svůj imunitní systém. Poprvé v historii vědy se tedy prokázalo v kontrolovaném experimentu, že je možné vědomou myslí ovlivňovat imunitní systém. To bylo do té doby považováno za nemožné. Wim tehdy zpochybnil naše vědecké poznání v oblasti lidské fyziologie.

 

Nejzamavější na Wimu Hofovi však je, že začal jako úplně obyčejný chlapík, který objevil vlastní způsob jak probudit tyto “kouzelné síly” siddhi, jako dříve zmíněný jogín Yogananda. Wim tvrdí, že jeho cvičení se může naučit každý, a že jsme jeho pomocí schopni odstranit celou škálu chronických problému, kterými západní společnost trpí, a na které mají naše léky jen malou účinnost.  Wim Hofova Metoda je pro nás dnes důležitější, než kdy dřív. 

 

Pokud mají anekdotální pozorování více než 10000 lidí praktikujících Wim Hofovu Metodu, což zahrnuje i některé celebrity jako Oprah Winfrey, Rick Rubin, Orlando Bloom a další, nějakou váhu, zdá se že mnoho lidí trpících chronickými problémy má naději na zlepšení. Běžní lidé, jako vy nebo já, mohou díky této metodě odemknout svůj spící potenciál, a ovládat svou vlastní fyziologii a zlepšit si díky tomu zdravotní stav tak, jako nikdy předtím.

 

 

Tento článek je vytvořen po nedávném pobytu v Holandsku, kde jsem téměř týden studoval s Wimem jeho techniky, vědu vysvětlující co se při cvičení děje, a hlavně své pocity při intenzivním tréningu v jeho společnosti. Při tom všem jsme se ponořili hluboko do řeči duše, vytvářeli jsme spolu hudbu a probírali umění a svaté texty. Díky tomu jsem Wima poznal mnohem hlouběji jako člověka, a dozvěděl se víc o jeho osobní misi pomoct lidem najít v životě zdraví, sílu a štěstí. 

  

Co se s námi děje hodinu pro cvičení Wim Hofovy Metody? 

30 – 60 sec – Nasyťte tělo blahodárným kyslíkem

 

Hluboké dýchání vede asi po 30 až 50 dechových cyklech ke snížení obsahu oxidu uhličitého v organismu a zvýšení hladiny kyslíku. To zvyšuje zásaditost vašeho organismu, což je spojeno se škálou prospěšných vlivů. Také díky tomu ze svého nitra dostanete stagnující plyny a procvičíte bránici, což vede k masáži trávícího traktu. Po chvíli se vám může začít lehce motat hlava a můžete pocítit lehkou euforii.

 

Cvičením dechové techniky ovlivníte poměr mezi kyslíkem a oxidem uhličitým v těle. Ve vědeckém výzkumu [Kox a spol. 2012] vzorek Wimovy krve i po 30-ti minutách vykazoval výrazně nižší hladinu CO2 v krvi. Po hodině byly hodnoty CO2 dokonce ještě nižší. Při tomto experimentu se Wimova spotřeba kyslíku po 45-ti minutách zdvojnásobila.

 

60 sec – 3 minuty – Zadržený dech, klidná mysl, vnitřní klid

 

Fáze zadržení dechu trvá v rozmezí mezi 1 a 2 minutami. V krvi se v této fázi sníží obsah kyslíku, který tělo spotřebovává na svou funkci. Mozek posílá tělu signál, aby probudilo všechny buňky a vlásečnice v těle. To působí jako tlačítko reset pro váš organismus, a přivádí ho zpět do stavu harmonického fungování. Podobně jako když restartujete svůj počítač, když se příliš zpomalí.  

 

V této chvíli cítíte klid a vnitřní mír, který vychází z vašeho vnitra a mysli. Po tomto kroku se můžete rozloučit s prášky na spaní a různými prostředky na uvolnění. 

 

Jaroslav Dušek vědomé a nevědomé používání myšlení (rozhovor - kupředu do minulosti ) videa- audio

Rozhovor Jaroslava Duška s Martinou Kociánovou o něvědomém myšlení, je problém naše strnulá mysl? Jak dojít k vědomému myšlení? 

  

Krátký přepis částí rozhovoru -1.část :

Jaroslav :

 

A to je ještě druhý rys těch motorů, že vydavají hluk, to je takový zajimavý efekt toho, který ohromně mění prostředí ve kterém žijeme, někdo vždycky říká, "vždyť je to stejné, jako to bylo před pětisty lety, vůbec to není stejné, rozhodně bylo větší ticho..

 

Martina :

 

A tma .... ticho..

 

Jaroslav :

 

No byla větší tma. V noci byla tma, přes den bylo světlo, prostě bylo to slunce. Slunce, měsíc pěkně to tam, jaksi nám to diktovali nebo určovali, rytmizovali a byl úplně jiný svět. A ten svět se mění a mění se do, jakoby takové dejme tomu hatmatilky do určité blamáže, kdy už vlastně není den a noc jo.. .  

 

 

 

Martina :

 

 Není zima není teplo ..

 

Jaroslav :

 

Není zima není teplo, žijeme v takových podivných útvarech komplexech, to se mi líbí, že se tomu říká komplexy, že trávíme život v komplexech.  

 

Martina :

 

Smích....

_______________________________________________________________

Martina :

 

Pokud, ale lidem zdá se jejich strnulé myšlení nevadí, je ale tedy důvod ho měnit?

 

Jaroslav :

 

Lidem to vadí, že jo ..

 

Martina :

 

No nejsou šťastni a nevědí proč. 

 

Jaroslav:

 

 No nejsou šťastní jsou hodně nemocní, přibývá všech těch možných statistik nemocí, lidé jedí antidepresíva. Ta spotřeba pokud čtu nějáké ty statistiky narůstá opravdu skokově, ohromně, tak se zdá, že někde něco vadí, něco v pořádku není úplně .. A ten nevědomý způsob používání myšlení spočívá ještě v takové jedné věci, protože my, když se o tom chceme bavit, tak se musíme pohybovat v několika úrovních vědomí a musíme skákat, jakoby z jedné do druhé a pokoušet se to nějak jakoby propojovat. Protože to nejde říct jednodušeji to očem se bavíme, ono to, nebo, jde to říct takto jednoduše, problém je v nevědomém užívání myšlení. A když si chceme ukázat jako na sobě, jak to funguje tak musíme vlastně postupovat velice zvolna, velice pomalu a tak jakoby pomalinku si to ukazovat.

 

Rupert Spira - Nejvyšší meditace - Video, kde se najdete !

"Vědomí samotné nebo zkušenost Vědomí nesdílí limity toho, čeho si je vědomo. "Rupert Spira

 

Meditace Ruperta Spiry ve spojení s hudebním doprovodem, doprovázeným obrazy. 

 

Překlad a tvorba: Roman Kocián 

Úryvek z meditace :

 

 Uvědomte si jasně, že cokoliv zažíváme, tak jsme si toho vědomi. Toto prohlášení si můžete ověřit prostřednictvím vlastní zkušenosti. Cokoliv zažíváme, jsme si toho vědomi. Uvědomujeme si zvuk tohoto hlasu, tuto místnost, jsme si vědomi svých myšlenek a pocitů, uvědomujeme si cokoliv, co nám pocity nebo vnímání zprostředkují.

 

 

Jen dovolte plynout své představivosti, cokoliv to v praxi znamená. S čímkoliv se setkáte, jste si toho vědomi. Uvědomování si je konstantou veškeré zkušenosti. Ale všechno, čeho jsme si vědomi, se neustále mění. Myšlenky, obrazy, city, pocity, zvuky, chutě atd. Cokoli, čeho jsme si vědomi, se vždy objeví a zmizí.

 

Jak dlouho trvá nějaká myšlenka, pocit či vjem? Ne moc dlouho. Avšak zkušenost UVĚDOMOVÁNÍ zůstává po celý čas konstantní.

 

 

 Jejich základem byla prostě jen domněnka, že to, čím ve své podstatě jsem, je dočasné a konečné. Že jsem se narodil/a, že zestárnu, onemocním a zemřu. Toto přesvědčení bylo odstraněno, zanechavše naši základní podstatu takovou, jaká vždy byla: věčně přítomná, z podstaty pokojná, důvěrně spjatá s veškerou zkušeností a sdílená námi všemi.

 

 

Není to oddělená bytost pro každého z nás. Jakmile se každý z nás dotkne myšlenky "Já", nebo "Já jsem", jakmile se každý z nás ponoří do zkušenosti Vědomí, vstupujeme do stejné zkušenosti. Ne podobné, ale stejné zkušenosti.

 

                                        Rupert Spira - Nejvyšší meditace

 

 

  Taková je zkušenost lásky. Pochopení, že na té nejhlubší úrovni jsme a to doslova stejným Bytím. To je láska. Není to tak, jak je láska prožívána? Když cítíte, že někoho hluboce milujete, necítíme, že jsme s onou osobou jedním? Necítíme, že všechno, co nás od této osoby oddělovalo, mizí? Není zážitek lásky právě takový? Láska je vaším rozpoznáním našeho společného Bytí.

 

Osho - Nebezpečný pro společnost - Lidé se bojí těch, kteří znají sami sebe

 

Lidé se bojí těch, kteří znají sami sebe. Mají z nich strach. 

 

Ti, kdo znají sami sebe, mají totiž určitou sílu, auru a přitažlivost. Mají charisma, které může vytáhnout mladé lidi z vězení tradic. Osvíceného člověka nelze zotročit, nelze ho uvěznit.

 

Každý génius, který ví něco o nitru člověka, je odsouzen k tomu, aby vyčníval, aby se stal rušivou silou.

 

Stádo nechce být vyrušováno, přestože je na tom bídně. Stádo si na tu bídu už zvyklo. A kdokoli, kdo na tom bídně není, vypadá jako vetřelec. Osvícený člověk je ten největší cizinec na světě. Neomezuje ho žádná komunita, žádná společnost, žádný národ.

 

Žádná společnost si nepřeje, aby lidé poznali sami sebe.

 

 Osho

 

 

 Přepis z videa: 

Žádná společnost, si nepřeje aby lidé byli moudří, je to proti zájmům všech společností. 

Pokud jsou lidé moudří, nelze je vykořitovat. Pokud jsou inteligentní nemohou být podrobeni. Nemohou být nuceni do mechanického života. Života, jako roboti. 

Oni povstanou. Povstanou za svou individualitu. Budou mít okolo sebe neustálou rebélii. Chtěli by být svobodní.

 Svoboda přichází s moudrostí a žádná společnost si nepřeje svobodné lidi. 

Komunistická, fašistická, kapitalistická, hinduistická, křesťanská - žádná společnost.

 Protože ve chvíli, kdy začnou používat svou inteligenci, stávají se nebezpečnými.

 Nebezpečnými pro estabilišment. Nebezpeční pro lidi, kteří jsou u moci.

 Nebezpečnými pro "majetné". Nebezpečnými pro všechny druhy útlaku, vykořisťování, potlačování.

 Nebezpečnými pro církve, nebezpečnými pro státy, nebezpečnými pro národy, ale ve skutečnosti je moudrý člověk plamen, světlo, oheň.

 Ale pak si nemůže zachránit život, nemůže jim sloužit. Raději zemře, než by byl zotročen. 

 

Osho 

 

 

 

 https://www.seberizeni.cz/osho-nebezpecny-pro-spolecnost/

 

Osho - Úsvit nového tisíciletí - Nové vědomí - Nový člověk

"Věda musí připustit, že zanedbávala nejdůležitější část existence: lidské vědomí. A když se jednou začne věda pohybovat směrem do lidského nitra, náboženství se vytratí sama od sebe. Nebudou mít význam."

-- Osho

OBJEVUJE SE NOVÝ ČLOVĚK. Podoba nového člověka není ještě jasná, avšak horizont rudne a brzy zde bude slunce. Je ranní mlha a podoba nového člověka není zřetelná, ale přece jen je několik věcí je o novém člověku křišťálově jasných. 

      A to je nesmírně důležité, protože od těch dob, co se opice stala člověkem, člověk zůstal stejný. Obrovská revoluce je na cestě. Půjde daleko hlouběji, než revoluce, která se přihodila, když opice začaly chodit po zemi a staly se lidskými bytostmi. 

 

      Tato revoluční změna vytvořila mysl, tato změna vnesla dovnitř psychologii. Nyní nastane další, daleko významnější změna, která vnese dovnitř duši, a tak člověk nebude pouze psychologickou bytostí, ale rovněž bytostí duchovní. 

 

      Žijete v jedněch z nejživějších časů vůbec. 

 

      Podle mě je toto nové vědomí nejdůležitější věcí, která se dnes děje. Rád bych vám o tomto novém vědomí něco řekl, o jeho orientacích a jeho charakteristikách, protože vy tomu máte pomoci vyjít z lůna ven - protože vy tím musíte být. Nový člověk nemůže přijít odnikud, musí přijít skrze vás. Nový člověk může být zrozen pouze skrze vaše lůno. Musíte se stát lůnem. 

 

 

Sbohem starému

      Jestliže nový člověk uspěje, starý bude muset odejít. Starý člověk může žít jen tehdy, když je novému bráněno přijít. Nyní tomu nemůže být bráněno, protože to není pouze otázka příchodu nového člověka do existence, je to otázka přežití celé země, vědomí samotného, samotného života. Je to otázka života a smrti. Starý člověk došel k naprosté destruktivnosti. Starý člověk dosáhl konce svých možností. Nyní není žádná možnost života se starým konceptem člověka, jedině smrt. 

 

      Starý člověk se připravuje na globální sebevraždu. Starý člověk hromadí atomové bomby, vodíkové bomby, aby spáchal kolektivní sebevraždu. Je to velmi nevědomá touha. Raději než dovolit být novému člověku, by rád starý člověk zničil celou záležitost. 

 

      Musíte porozumět, musíte ochránit nové, protože nové nese s sebou celou budoucnost. A člověk došel ke stupni, kde je možný obrovský kvantový skok.

 

Milování světa 

 

   Starý člověk byl jino-světský, starý člověk byl proti světu. Starý člověk vždy hleděl k nebesům. Starý člověk se zajímal více o život po smrti než o život před smrtí. Zájmem nového člověka bude TENTO život, protože je-li postaráno o tento život, onen bude vyplývat sám od sebe. Jedinec se s ním nepotřebuje trápit, jedinec na něj nepotřebuje myslet. 

      Starý člověk se příliš zabýval Bohem. Tento zájem vycházel ze strachu. Nový člověk se nebude zajímat o Boha, nýbrž bude žít a milovat tento svět a z této lásky zakusí existenci Boha. Starý člověk byl spekulativní, nový člověk se chystá být existenciální. 

 

      Starý člověk může být přesně popsán v upanišadovém tvrzení: neti-neti, ne toto, ne toto. Starý člověk byl negativní - život-negující, život-odmítající. Nový člověk bude život-potvrzující: iti-iti, toto a toto. Zájmem starého člověka byl onen svět, zájmem nového člověka je tento, protože z tohoto se onen rodí, a jestliže se stanete příliš zaujatý oním, minete oba. 

 

 

      Tento okamžik musí být prožit ve své totálnosti. Tento okamžik musí být prožit ve své spontánnosti, s žádnými a priori (pozn.př.předem; zaujatě, s předsudkem) ideami. Starý člověk nesl již připravené odpovědi. Byl napěchován filozofií, náboženstvím a všemi druhy nesmyslů. 

 

      Nový člověk bude žít život bez jakéhokoli a priori závěru na něj. 

 

Svoboda od "ismů"

      Nový člověk nebude hinduista, nebude mohamedán, nebude křesťan, nebude komunista. Nový člověk nebude znát všechny tyto "ismy". Nový člověk bude jednoduše otvorem, oknem do reality. Bude nechávat realitu takovou jaká je. Nebude na ní promítat svoji vlastní mysl. Nebude používat realitu jako obrazovku. Jeho oči budou přístupné; nebudou plné idejí. 

 

      Život starého člověka vychází ze strachu - i jeho Bůh nebyl nic, než výtvor ze strachu. Jeho chrámy, mešity, gurudwary, kostely - byly všechny ze strachu. Třásl se, obával se. Život nového člověka bude vycházet z lásky, ne ze strachu, protože strach slouží smrti, láska slouží životu. A jestliže váš život vychází ze strachu, nikdy nepoznáte co je život, budete znovu a znovu poznávat pouze smrt. A pamatujte si, že osoba, jejíž život vychází ze strachu, vytváří všechny druhy situací, ve kterých musí zakoušet více a více strachu. Váš strach vytváří situace, stejně tak jako vaše láska vytváří situace. Jestliže milujete, budete nacházet tolik důvodů milovat. Když se strachujete, budete nacházet tolik důvodů proč se strachovat. 

 

 

Láska je příchuť

      Láska přichází, aby se stala příchutí nového vědomí, protože strach byl příchutí starého vědomí, a to vytvářelo války. Během tří tisíc let člověk bojoval v pěti tisících válkách - jako bychom nedělali nic jiného - nepřetržité bojování někde nebo jinde. To je velice šílený stav věcí. Lidská minulost je šílená. 

 

MUDr. Jan Vojáček, CFMP - Superrozhovor o zdraví - aneb - Jak být zdravý a šťastný - video

Rozhovor Alžběty Šorfové s mladým lékařem moderní Funkční medicíny Janem Vojáčkem ukazuje nový směr budoucí komplexní léčby klientů, jak je sám v rozhovoru nazývá.  

 

  Vysvětluje jak propojit stravování s životosprávou a duševním, emočním stavem, vedoucím k harmonizaci těla (vyléčení). Jak nedospět k žádnému onemocnění.

 

  Prvotní ovšem je, aby se každý takto zatížený člověk chtěl opravdu vyléčit sám, toto je zásadní věc v praxi Jana Vojáčka. 

 

 

V čase 44:35 a dále se hovoří o tom, jak funguje rakovinová buňka v našem těle i vlivu ubývajících telomerů zdravých buněk,  které se  naopak u rakovinových buněk neustále utvářejí. 

 

 Úryvek (přepis) mluveného slova z videa:  

 

Alžběta Šorfová : 

 

Je chronická nemoc iluzí ? 

 

Jan Vojáček:

 

 Nemoc z pohledu funkční medicíny je určitá hloubka nerovnováhy v organismu, na různých úrovních fyziologie. To znamená vlastně, že domněnka o tom, že nemoc je nějaký statický jev, který někde člověk získá, prostě v daný okamžik kdy, je mu dána nálepka nějaké nemoci, tak to je tou iluzí. To není bod ve kterém člověk naráz získá nemoc. To je proces většinou mnohaletý až mnoha desetiletý, proces, který mění postupně fungování fyziologických procesů a až ta hloubka fyziologických procesů a jejich změn dosáhne určité úrovně, tak vlastně se tomu dá nálepka, že je to nemoc. Chronická nemoc, která dostane další nálepku, že je nevyléčitelná. Protože z tohoto pohledu ta současná medicína se zaměřuje na řešení symptomů a tím pádem přehlíží to, co vlastně k té nemoci v čase vedlo. 

 

 

Iluze se týká toho, že je to neměnný stav, který v nějaký okamžik vznikl a ze kterého už není návratu. A to je iluzí, protože náš organismus je extrémně dynamická soustava, velice dynamický systém, ve kterém probíhá miliony procesů za sekundu. Každý den jsme trošku jiní. My máme za týden nové střevo, za čtyři až šest týdnů máme nová játra, za měsíc máme novou kůži. A proč bychom měli mít chronické onemocnění kůže, proč bychom měli mít onemocnění jater, proč by jsme měli mít chronické onemocnění střev. Je to jenom z toho důvodu, že v tom těle existují podmínky pro to, aby se neustále generoval určitý problém, určitý symptom. V souhrnu ty symptomy jsou nazvány, jako nějaká nemoc, jako nějaká diagnóza, což je stále považováno, jak vy říkáte, za nějaký statický jev, který je neměnný. 

 

 

Vůbec to nehovoří nic o tom, že ten stav se může klidně, to vnitřní prostředí se může klidně v čase znovu změnit, znovu se může obnovit ta původní rovnováha  ve které ta nemoc nebyla přítomna. Pokud se změní podmínky vnitřního prostředí organismu, pokud se změní biochemie krve atd. 

 

Pokud se zaměříme na příčiny, které jsou dneska snadno definovatelné, popsatelné, protože, jak jsme řekl náš organismus je nesmírně inteligentní biologická mašina, která má jasně dané fungování a je pod vlivem určitých specifických faktorů. 

 

 

    Odkaz na stránky Jana Vojáčka:  https://endala.cz/mudr-jan-vojacek/

 

Náš mozek, je určitý přepínač je to určité relé, které reaguje na informace, které přicházejí zevnitř organismu a zároveň reaguje na informace, které vycházejí z vnějšího prostředí, to znamená z interakcí s ostatními lidmi a tak dále ve vztazích, ale mozek pouze přepíná. Ty skutečné regulační procesy se dějí a dneska už se ví, že mnohem důležitější řídící orgán, je naše střevo. Už Hypokratés řekl, že všechny nemoci vycházejí ze střeva. Takže se zjistilo, že to co žije v našich střevech, takzvaný střevní moikrobiom, je mnohem důležitější regulační systém než náš mozek, dokonce.

 

 Třistakrát víc signálů jde ze střeva do mozku než naopak z mozku do střeva. Mozek je pouze takový regulační prvek, který přepíná ty impulsy a samozřejmě považuje se, za sídlo myšlení, ale vůbec se vlastně nepodařilo objevit, kde myšlení skutečně vzniká, kde vzniká vědomí......

 

¨