sobota 31. srpna 2019

Rupert Spira - Návrat k sobě - Meditace


                         

                           Rupert Spira - Návrat k sobě

______________________________________________________

  Úryvek z překladu: 

 

"Žádná vzdálenost, kterou je třeba urazit, žádná cesta od sebe k sobě, a proto zde ani není prostor pro natahování se někam nebo nasměrování pozornosti. Jednoduše zůstávejte v sobě.

 Většina lidí žije ve svých myšlenkách, pocitech, činnostech a vztazích a přitom tak činíce, přehlíží nebo ignoruje sama sebe. Žijte v sobě, buďte v sobě. Pamatujte si sebe, buďte si vědomi sebe sama, tzn. vědomí svého bytí. Nebo přesněji, buďte si vědomi bytí."

 

Rupert Spira

 _____________________________________________________

Překlad: Roman Kocián

 --------------------------------------
 Jen dovolte, aby vaše zkušenost byla taková, jaká je, bez jakéhokoli pokusu ji změnit. Všimněte si, že ať už zažíváme cokoli, jsme uprostřed své zkušenosti přítomni. Pokud jsem osamělý, jsem tam přítomný. Pokud jsem unavený, jsem přítomen. Pokud mám hlad, jsem přítomen. Pokud jsem v depresi, jsem přítomen, tam, uprostřed deprese. Pokud jsem zamilovaná/ý,  jsem přítomna/přítomen uprostřed citu.  Ať už prožívám cokoli, jsem tam, uprostřed toho zážitku.


 Po celý život činíme o sobě prohlášení, jako je mi deset, nebo 30, nebo 50 let. Jsem ženatý, nebo jsem svobodný, jsem matka nebo otec. Jsem přítel, jsem unavený, jsem osamělý, jsem zamilovaný, snil jsem, účastním se meditace, čtu takovou a takovou knihu atd. Atd. Ve všech těchto tvrzeních se odkazujeme na sebe, naše vlastní já, naše elementární já nebo naše základní bytí, ke kterému se odkazujeme, když řekneme: Já jsem.

 


 A ve všech těchto tvrzeních je základní pocit bytí zprostředkován různými pocity, činnostmi, vztahy, stavy atd. Všechny pocity, činnosti, vztahy, stavy se neustále mění, ale naše základní bytí, to, na které se odkazujeme, když říkáme, já jsem, zůstává neustále přítomno napříč těmto měnícím se pocitům, stavům, činnostem a vztahům. Jinými slovy, v průběhu života se naše esenciální bytost začne mísit s a v důsledku toho se zjevně projevovat různými činnostmi, stavy, pocity, vztahy atd. A téměř ve všech případech věnujeme svou pozornost výhradně pocitům, činnostem, postavení, vztahům, které nás obarvují nebo vymezují, ale opomíjíme, přehlížíme nebo zapomínáme sami sebe.


 Tak ku příkladu, řekneme-li, že jsem unavený, věnuji svou pozornost pocitu únavy a vyčerpanosti, a Bytí, kterým v základu jsem, jako by bylo zasunuto na pozadí, přehlížím ho. Pokud jsem v depresi nebo zamilován/a, věnuji svou pozornost pocitu, ale ne sobě, ne svému základnímu, svému esenciálnímu Bytí, které je dočasně projevováno pocitem deprese anebo lásky. Proto první věcí, kterou zde děláme, je obrácení pozornosti k sobě, což znamená, že svou pozornost upřeme na to, nač se odkazujeme, když řekneme "Já jsem".

 


 Ještě před to, než když "Já jsem" bylo vymezeno či podmíněno zkušeností. Není třeba zavrhovat žádnou zkušenost, kterou máme, takže ať už jakoukoli zkušenost nyní prožíváte, ať už je vaše primární zkušenost jakákoli: poslouchám řízenou meditaci, jsem unavená/ý, osamělá/ý, smutná/ý, cokoliv prožíváte, nedotýkejte se toho pocitu, ale zdůrazněte "Já jsem" aspekt této reality. Namísto abyste zdůrazňovali objektivní obsah své zkušenosti a dovolili si, aby vaše esenciální Bytí zmizelo na pozadí, nechte na pozadí mizet objektivní obsah vaší zkušenosti a zdůrazněte své bytí sebou, nikoli svými myšlenkami, svými pocity, nikoli tím, co říkám, ani svými tělesnými pocity.


 Prostě si uvědomte, na co se odvoláváte, když řeknete prosté "já jsem", ještě před tím, než se "já jsem" zabarví zkušenostmi. Nesnažte se zjistit ani vědět, co "já jsem" je jako objektivní zkušenost. To "já jsem" je příliš blízko mému já, příliš blízko sobě, než aby ho bylo možno poznávat nebo nalézt jako předmět zkušenosti. Stejně jako jsou oči příliš blízko samy sobě, aby na sebe mohly uvidět. Oči vidí jen něco, co je od nich vzdáleno. Také naše "já" může samo poznat jen něco, co je v nějaké vzdálenosti od sama sebe. Nemůžeme sama sebe od sebe oddělit, abychom poznali sebe sama jako objekt zkušenosti. Zároveň naše vlastní bytí pro nás není něčím neznámým. Ve skutečnosti je nám, námi naše vlastní bytí známo důvěrněji, než cokoli jiného. Naše vlastní bytí je nám bližší než naše nejintimnější myšlenky a pocity. Nemusíme tedy nikam chodit ani dělat nic, čím bychom si uvědomili sami sebe. Kdybych vás teď býval požádal, obrazně myšleno, vstaňte a udělejte krok k sobě: kam byste šli, co byste udělali?


 Tady je to to samé: kam musíte jít nebo co musíte udělat, abyste poznali sami sebe, abyste si uvědomili své vlastní bytí? Kdybych  vás požádal: uvědomte si zvuk větru, zaměříte svou pozornost na zvuk. Kdybych vás požádal, ať si uvědomíte pocit svých chodidel, nasměrujete svou pozornost na pocit v nich. Když vás požádám: všimněte si těch květů, obrátíte svou pozornost k nim, ale pokud bych měl navrhnout: Uvědomte si sami sebe, kam půjdete, co uděláte se svou pozorností?

 



 Slovo pozornost (attention) je složeno v latině ze dvou slov: „a“ znamená „k“ nebo „směrem“ a  „tendere“ má význam „protáhnout“. My svou pozornost můžeme protáhnout, při-táhnout k objektu zkušenosti. Ale ode "mne" ke "mně" není žádná vzdálenost. Žádná vzdálenost, kterou je třeba urazit, žádná cesta od sebe k sobě, a proto zde ani není prostor pro natahování se někam nebo nasměrování pozornosti. Jednoduše zůstávejte v sobě.


 Většina lidí žije ve svých myšlenkách, pocitech, činnostech a vztazích a přitom tak činíce, přehlíží nebo ignoruje sama sebe. Žijte v sobě, buďte v sobě. Pamatujte si sebe, buďte si vědomi sebe sama, tzn. vědomí svého bytí. Nebo přesněji, buďte si vědomi bytí.


Když říkám: uvědomte si bytí, najednou naznačuji, že bytí je nějaká věc a my si ji můžeme být vědomi. Jemně tím naznačuji rozdíl mezi bytím a námi, kteří o něm víme. Neměl jsem v úmyslu naznačovat to, když řekneme: Já jsem si vědom/a, že já jsem, anebo já vím, že já jsem. Nehovoříme o dvou různých "já". To "já", které ví, že já jsem, se neliší od já, kterým je.


 To Já, to Já jsem, je to samé Já, které ví, že jsem. Jinými slovy: naše vlastní bytost ví sama o sobě, toto Bytí si je vědomo sebe samo anebo je znalé sebe sama. Naše vlastní bytí není poznáváno něčím jiným než samo sebou. Jinými slovy, naše vlastní Bytí si je vědomo bytí a jediným důvodem, proč každý z nás může s absolutní jistotou říci: Já jsem, je ten, že VÍM, že Já jsem.  Toto poznání svého vlastního Bytí je tou nejintimnější, nejzřejmější, nejvíce povědomou a nejznámější zkušeností, která je. Ale většina lidí je tak fascinována obsahem zkušeností, že přehlíží své vlastní Bytí. Ignoruje své vlastní bytí.

 

sobota 10. srpna 2019

Dr.Wayne Dyer - Hudba v nás - (Je to něco, na co byste se měli opravdu podívat. Je to tady, uvnitř vás).



                   Nikdo neví dost na to, aby byl pesimistou 

                              5 zásad Wayne Dryera:

 

1. Když změníte způsob, jakým se na věci díváte, změní se také věci, na které se díváte. 2. Žádná zášť není oprávněná. 3. Stáváte se tím, nač myslíte. 4. Buďte všemu otevřeni, ale k ničemu se neupínejte. 5. Neumírejte s hudbou, která ve vás stále hraje.

 _______
_____________________________________________________________

 Překlad a sestavení videa: Roman Kocián

_______________________________________________________________________

Když změníte způsob, jakým se na věci díváte, změní se také věci, na které se díváte. Albert Einstein jednou poznamenal, že nejzákladnějším a největším rozhodnutím, které musíte ve svém životě učinit, je odpovědět si na otázku: „Žiji v přátelském anebo v nepřátelském vesmíru?  Který to je? Je to vesmír, který je plný nepřátelství a hněvu a lidí, kteří se navzájem nenávidí? Lidí, kteří se chtějí navzájem zabíjet? To je to, co vidíte? Protože když vidíte svět takovýmto způsobem, tak přesně to si pro  sebe ve svém životě vytvoříte.“ Myšlenka pochází ze slavné vědecké mysli. A zajímavé na tom je, že nejde jen o zajímavou hru se slůvky, že když změníte způsob, jakým se na věci díváte, změní se také věci, na které se díváte.

 Rád si představuji následující scénu:


Jste ve svém domě a v ruce máte klíčky od auta, když tu vypadne elektřina. Vůbec nic nevidíte. Klopýtáte po obývacím pokoji. Když tu klíče upustíte. A jak se rozhlédnete okolo, zjistíte, že takhle po tmě je nikdy nenajdete. Ale když se podíváte ven, zjistíte, že pouliční světla stále svítí. Ve vaší mysli se jedna žárovka rozsvítí: Hmm, nebudu sedět tady takhle ve tmě, tápat okolo sebe, hledaje své klíče, když venku svítí světlo. Zajdu tam pod pouliční osvětlení a klíče budu hledat tam. Proč se smějete? To dává velký smysl.

 


Takže zůstáváte venku, tápete po okolí a hledáte ty klíče. A hledáte a hledáte, přijde váš soused a ptá se: "Co se stalo, Wayne?" "Ztratil jsem klíče." "Aha, pomůžu ti s hledáním." A tak jsme tu nyní dva a hledáme ty klíče. Nakonec se mě zeptá: "Promiň, a kde jsi ty klíče ztratil?" Načež mu odpovím: "Ále, támhle v domě." A on: "Chceš říct, že jsi doma ztratil klíče, ale hledáš je tady venku? To nedává žádný smysl." Pročež říkám: "Smysl naopak nedává hledat tam, kde je tma, když venku se svítí."


No, teď se smějete a myslíte si, jak hloupé to, je ale není to přesně to, co děláme, když máme nějaký problém, potíž, nějaké usilování se, které se odehrávají uvnitř nás, ale řešení hledáme venku? Někde mimo sebe. Bylo by to jako zajít si k lékaři a popsat mu všechny příznaky, přičemž doktor říká: "Ach, chlapče, máte spoustu symptomů." A pak začne psát recepty. "Potřebujete předpis na tento symptom, dále potřebujete předpis pro tento symptom, až se konečně dostane na počet 4-5 receptů. A tak si pro ně přijdete a řeknete: "Vzal bych si ty své recepty." A on odpovídá: „Ne, ne, ne. Tento dám vaší tchyni, ten dám vašemu sousedovi, jeden vaší dceři a tento dám ho vašemu otci.“

čtvrtek 1. srpna 2019

Nejsme tu sami! Rozhovor s českým ufolgem a odborným poradcem Janem Sueneé Markem. O přísně tajných UFO projektech v novém seriálovém dokumentu

 

Odborným poradcem dokumentárního cyklu je pak z české strany též tuzemský ufolog Jan Sueneé Marek, mimo jiné překladatel a vydavatel knihy Stevena M. Greera "Mimozemšťané". V té nechává řada severoamerických pamětníků nahlédnout do tajných projektů druhé poloviny minulého století. S ufologem Sueneém přinášíme obsáhlý rozhovor. V závěru článku najdete i soutěž o výše zmiňovanou knihu "Mimozemšťané".

 

Urývky z rozhovoru:

__________________________________________________________________________

Co je podle vás na fenoménu kolem mimozemských plavidel a entit nejpoutavější?

 

 Sueneé : 

Tohle bude asi dost individuální. Za mne je to spíše v rovině spirituální. Pochopení faktu, že jsme propojení napříč celým vesmírem. S tím souvisí určitá filosofie věci úzce propojená se základními principy kvantové fyziky.

 __________________________________________________________________________

Sueneé:

Ropa, elektřina, těžba surovin, náboženství, politika, celá ekonomika přestane fungovat v intencích, které známe dnes. Proč? Protože stačí odpovědi na pár otázek:


1. mají mimozemšťané peníze? NE!


2. mají mimozemšťané tržní hospodářství? NE!


3. mají mimozemšťané zastupitelskou demokracii? NE!


4. používají mimozemšťané spalovací motory a pohonné jednotky s účinností nižší než 100%? NE!


5. je pro mimozemšťany rychlost světla limitní? NE!


Jakákoliv z těchto otázek je v současné společnosti stále natolik tzv. toxická, že i sami mimozemšťané si uvědomují, že příliš horlivá manifestace sebe samých na veřejnosti může vést k chaosu. Proto se dějí spíše dílčí pozorování a testují naši reakci a emoční připravenost.

  

Celý rozhovor níže!

_______________________________________________________________________________

Autor článku : Lukáš král

 

Česká produkční společnost VAC - Vachler Art Company se po cyklech TOP 10 Secrets and Mysteries (dvě sezóny, chystá se třetí) a TOP 10 Architecture v nové dokumentární mini-sérii zaměří na téma, které je v poslední době poměrně hojně diskutované - UFO a mimozemštané na Zemi. 

 

Dokumentární cyklus vzniká nejen pro celosvětovou síť on-line filmů a seriálů Netflix, ponese název TOP Secret UFO Project: Declassified a v šesti hodinových dílech se bude zabývat tajnými projekty spojenými s pozorováním UFO a řadou konkrétních incidentů na území USA, Jižní Ameriky, západní Evropy, Asie či Ruska.

 

Původní pořad pro Netflix Originals připravuje autorsky dvojice Petr Vachler a Jan Stehlík ve spolupráci s Vojtou Filčevem. Další natáčení je plánováno na podzim. Opět v USA, či Španělsku.

 

Odborným poradcem dokumentárního cyklu je pak z české strany též tuzemský ufolog Jan Sueneé Marek, mimo jiné překladatel a vydavatel knihy Stevena M. Greera "Mimozemšťané". V té nechává řada severoamerických pamětníků nahlédnout do tajných projektů druhé poloviny minulého století. S ufologem Sueneém přinášíme obsáhlý rozhovor. V závěru článku najdete i soutěž o výše zmiňovanou knihu "Mimozemšťané".

 

Kdy jste se mimozemskými entitami začal zabývat? Pamatujete na první setkání s fenoménem?

 

Jeden z prvních kontaktů si vybavuji ze základní školy - bylo to v první polovině 90. let. Spolužačka přinesla novinový článek o pozorování mimozemských plavidel někde nad územím ČR. Všichni jsme se tomu smáli, včetně mě, protože jsme byli naočkovaní z domova, že mimozemšťané neexistují a něco takového jako létající talíře je jen něčí kanadský žert. Až následně jsem se setkal s dokumentárními filmy Poselství bohů a Vzpomínky na budoucnost. Začaly mne fascinovat záhady prezentované A. C. Clarkem v seriálu Záhady světa a Další záhady světa, případně z ryze české produkce některé dokumentární filmy Arnošta Vašíčka.

 

Někdy kolem roku 1998 jsem se dostal poprvé na internet a začal tam hledat první informace, se kterými se roztrhl (alespoň v zahraničí) pytel. Všechno bylo v angličtině. Stejně jak se říká, že Dalibora naučila nouze hrát na housle, mne naučila anglicky! Pokud dnes chcete mít přehled v tomto tématu takříkajíc z prvních řad, pak bez angličtiny a ideálně ještě španělštiny a ruštiny jste mimo hru.

 

 

Podílíte se na vzniku dokumentárního cyklu společnost VAC TOP Secret UFO Projects: Declassified, který má pojednávat o přísně tajných projektech mapujících přítomnost mimozemských plavidel a entit na Zemi. Jaké informace a vyznění je podle vás to nejhlavnější?

 

Dovolím si citovat s přebalu knihy MIMOZEMŠŤANÉ: “Nejsme tu sami a nikdy jsme nebyli sami!”. Co se týče samotných informací - je velká řada ohraných témat a také dnes již hodně detailů k těmto tématům, o kterých se nemluví. Mám za to, že to by mělo být tím bonusem, který vzájemnou spoluprací přineseme veřejnosti.