Lysohlávky obsahují látku psilocybin, která podle dvou nových studií
mohla pomáhat onkologický pacientům s depresemi a úzkostmi.
Lysohlávky jsou známé jako houba šamanů i jako předmět zájmu
experimentátorů na poli halucinogenních zážitků. Pokud se ale potvrdí
výsledky dvou malých studií publikovaných tento týden v časopise Journal
of Psychotherapy, mohlo by do budoucna jít i o lék. Zdá se totiž, že
v houbičkách obsažený psilocybin pomáhá spolu s psychoterapií tlumit
deprese a úzkost u onkologických pacientů.
Dinah Bazerové z New Yorku diagnostikovali lékaři rakovinu vaječníků
v roce 2010, kdy jí bylo 63 let. Léčba se zdařila – jenže pacientka se
začala obávat, že se nemoc vrátí. „Prostě jsem se najednou začala hrozně
bát. Jen čekáte, až to znovu přijde. Úzkost mi ničila život,“ popisuje
dle deníku Independent Bazerová.
V roce 2012 proto za přítomnosti dvou vyškolených pracovníků spolkla
kapsli psilocybinu. Pak jen za poslechu hudby ze sluchátek a s očima
zakrytýma maskou na spaní počkala, až látka začne působit. „Najednou
jsem byla na temném, strašidelném místě, ztracena v prostoru i čase.
Byla jsem opravdu, ale opravdu vyděšená,“ vypráví pacientka. Pak ale
uviděla svou hrůzu z návratu rakoviny jako černou masu ve svém břiše – a
naštvaně na ni zakřičela, ať zmizí. „Jakmile se to stalo, strach byl
pryč. Jen jsem se vznášela za zvuku hudby, unášena řekou,“ říká
Bazerová. Pocítila také hlubokou lásku k rodině a přátelům a vnímala i
jejich lásku k ní. „Měla jsem pocit, jako když se koupu v boží lásce.
Sice jsem stále ateistka, ale je to jediný způsob, jak se to dá popsat,“
vysvětluje. Podle výzkumníků přitom hrají právě takové mystické zážitky
svou roli v terapeutickém účinku látky. Ve výsledku tak terapie
neovlivnila Dinah Bazerové jen úzkosti, ale celý život. „Skutečně to pro
mě všechno změnilo. A pořád netrpím úzkostí kvůli tomu, že by se
rakovina vrátila,“ dodává.
Výzkum po 40 letech
Bazerová byla jedním z 80 účastníků dvou malých studií provedených
týmy odborníků z Johns Hopkins University v Baltimoru a Langone Medical
Centre na New York University. Šlo přitom zpravidla o pacienty
s rakovinou, obvykle aktivní, kteří trpěli depresemi a úzkostí.
Výzkumníci dokázali, že jediná dávka psilocybinu v kombinaci
s psychoterapií snižuje deprese a úzkost, zároveň také zvyšuje celkovou
pohodu. Navíc se zdá, že u velké části pacientů je tento efekt
dlouhodobý – přetrvává více než půl roku.
I když je psilocybin, stejně jako ostatní psychedelické drogy typu
LSD, zakázaný (u nás je sběr menšího množství houbiček klasifikován jako
přestupek, pokud je ale houbař načapán s více než 40, jde už o trestný
čin), rostoucí povědomí o psychologických mechanismech způsobených
drogami vedl k obnovení výzkumu možných léčebných přínosů. Vědci totiž
výzkum prováděli už v minulosti, na začátku 70. let byl ale zastaven
kvůli tvrdým regulatorním opatřením reagujícím na šířící se rekreační
užívání. Už několik malých studií přitom poukázalo na možný přínos
v léčbě alkoholismu, závislosti na opiátech, deprese a úzkosti. Právě
poslední dva problémy se často objevují u lidí s rakovinou,
antidepresiva v tomto případě ale příliš nepomáhají. Proto se vědci
pokoušejí najít alternativu, kterou by mohl být právě psilocybin.
Dlouhodobý efekt u většiny pacientů
Výzkum probíhal tak, že v rámci jedné studie se každý dobrovolník
účastnil psychoterapeutického sezení, při němž dostal buď vyšší dávku
psilocybinu, nebo malou placebo dávku psilocybinu. Pět až sedm týdnů po
tomto sezení se konalo další s druhou variantou dávky. Druhá studie
vypadala podobně, jen použila jako placebo vitamín B3.
Při každém sezení ležel účastník na gauči, měl na očích masku a
poslouchal hudbu. Společnost mu dělali výzkumníci, kteří ho naváděli
k zaměření pozornosti na vnitřní prožitky. K hodnocení reakcí byla
použita různá psychologická a fyziologická měřítka včetně krevního
tlaku, tepu, klinických testů a dotazníků. Hodnocení probíhala před
každým sezením a pak dva až třikrát v následujících šesti měsících. Na
konci studie byly rodiny, přátelé i kolegové vyzpovídáni kvůli posouzení
účastníkovy duševní pohody.
Výsledky obou studií ukázaly, že psilocybin způsobuje okamžitou a
signifikantní redukci deprese, úzkosti a poruch nálady, zvyšuje kvalitu
života, jeho smysl, napomáhá akceptovat smrt a přináší optimismus. Den
po terapii tak u 80 procent pacientů ve studii na newyorské univerzitě
nebyla zjištěna klinická úzkost či deprese, zatímco ve skupině
s placebem to bylo 30 procent. Tyto přínosy přetrvávaly v 80 procentech i
po půl roce.¨
Budeme mít jednou houbičky na předpis?
Jádrem účinků psilocybinu je pocit sjednocení, kdy je vše na určité
úrovni propojeno. „Po takovém druhu zážitku lidé cítí, že se naučili
něco, co pro ně má cenu a hluboký smysl. Tomuto zážitku pak připisují
změny v tom, jak přistupují k životu, jak jednají s lidmi a jejich
systému hodnot vůbec,“ říká podle New Scientist Roland Griffiths, který
vedl studii na Johns Hopkins University.
Během výzkumu nebyly zaznamenány žádné závažné nežádoucí účinky,
objevily se ale případy nevolností, bolestí hlavy a přechodné úzkosti.
Zároveň jde dosud o největší studie psilocybinu v souvislosti s léčbou
deprese a úzkosti.
Stephen Ross, vedoucí výzkumník na newyorské univerzitě, zároveň
zdůrazňuje potřebu alternativní péče pro onkologické pacienty. „40 až 50
procent pacientů s rakovinou budou mít diagnostikovanou depresi nebo
úzkost. Současná léčba, jako jsou antidepresiva, nefunguje lépe než
placebo,“ říká Ross. Podle něj je nyní třeba provést studii na větším,
reprezentativním vzorku pacientů. „Pokud se prokáže to, co se ukázalo
nyní, pak by se psilocybin potenciálně mohl stát lékem na předpis na
depresi a úzkost spojenou s rakovinou,“ uzavírá Ross. Podle Griffethse
sice není jasné, zda bude psilocybin fungovat i u jiných než
onkologických pacientů, domnívá se však, že by mohl pomoci i dalším
lidem s terminálním onemocněním. V plánech je i studie zaměřující se na
deprese rezistentní vůči standardní léčbě.
Žádné komentáře:
Okomentovat