Jim Carrey - Energie života | Spirituální poselství plus video

"Jakmile si uvědomíte, že jste kompletní, stane se tento život a všechno v něm hrou forem" - Jim Carrey

 Jsme zcela propojeni, u mne o tom není žádných pochyb. Není žádného oddělení, bylo to fyzicky dokázáno vědou. Domnívám se, že každý hledá něco, co už má. Myslím si, že důvod, proč si toho nevšímáme, je ten, že jsme tak rozptýlení různými úrovněmi naší lidské zkušenosti, že dost možná nejste tím, o čem si myslíte, že jste. Skutečnost, že jsme už takoví, že jsme kompletní a je to jenom o uvědomění, že jsme kompletní, způsobí, že všechno co si děláme navzájem nebo všechno co v ostatních vidíme, je to co vidíme v sobě. 

 

A přesto jedna věc, která zůstává, je ono vnímání existence. Nejsem lidskou bytostí, které má vědomí. Jsem Vědomím, které je tvarováno do lidské bytosti. Všichni jsme energií. Lidská bytost je velice komplexním vzorcem energie. Vždy jsem byl tou energií a vždy jí budu. Abstraktně tomu rozumím. Tak proč to necítíme? A stejně tak, jako je oceán vodou v pohybu, lze nazvat určitou část oceánu "vlnou". To nám však vnukne iluzi, že vlna je samostatnou bytostí v oceánu. Ale vlna není v oceánu, vlna je oceán. A tak podobně nejsme vlnami, možná jsme oceánem. Možná jsme všichni energií a můžeme si to přímo uvědomit. 

 

 

 

Všechno utrpení je založeno na iluzorním oddělení, ve kterém existuje jedinec v okolním prostředí, že je tu osoba, která musí přežít. Toto specifické uspořádání tisíců biliónů atomů však musí držet pohromadě. Ale pokud si přímo uvědomím, že jsem energie, a že tělo a mysl jsou dočasným projevem této energie, tak mohu smrt těla a mysli plně přijmout jako něco, co se nestane mně, protože jsem vždy byl tou energií a vždy jí budu. 

 

Ego se nás snaží přesvědčit, že něco musíme získat: tu nesmrtelnost, kterou už máme. Ego je tím hlasem ve tvé hlavě, který říká, že nejsi tak dobrý jako tamten člověk, možná budeš muset udělat něco jiného, aby ses zlepšil, něco k sobě přidat. A to je to, co stále provádí, pokouší se tě držet stranou od toho, abychom ty a já tenhle život milovali. Jakmile si jednou uvědomíš, že jsi celistvý, tak se tenhle život a všechno v něm stane hrou forem, něčím, s čím si lze hrát a z čeho lze udělat něco dobrého. Vskutku se není třeba obávat se jím bavit. 

 

 

 

Každý Boha hledá, přičemž jím každý je a ten každý je Tím. To, co chcete, je Teď a jakmile si uvědomíte, že nic nepotřebujete, zůstane pouze hra. Nic z toho, co děláte, k vám už nic nepřidá. A nic z toho co děláte, vám už nic nevezme, takže nezbývá nic jiného, než si hrát. 

 

Takže jediný moment, na kterém záleží, je právě teď. Domnívám se, že tahle zkušenost je tak důležitá a mocná, že každá náboženská tradice ve své podstatě se nás snažila přesvědčit o její důležitosti a pokud je to pravda, pokud je pravý konec všeho lidského psychologického utrpení možný, jde o nejdůležitější věc, kterou by věda mohla studovat.

 

 

Třeba je možné, aby během našeho života bylo vymýceno lidské utrpení. Jak by jen svět vypadal, kdyby se každý z nás cítil kompletní, celistvý a propojený. 

 

Když se vzdáš individuálního přežití, změní se všechny tvé priority, poněvadž celý svět opravdu spatříš jako své tělo. Utrpení ostatních vnímáš jako své utrpení a chceš pomoct. Možná tou jedinou věcí, která nám brání ve skutečném řešení všech ostatních problémů na světě, je tahle přetrvávající chybná myšlenka, že jsme od světa odděleni a možná je na čase změnit svůj názor.

 

Překlad: Roman Kocián a Štěpán Juroška