Tvář na Marsu - rozbor spisvatele, badatele v oblasti archeo astronomie Wayna Herschela ( plus odstíněná pohyblivá animace fofografie tváře)
Alternativní badatel, symbolog a spisovatel Wayne Herschel, autor
knihy The Hidden Records. Spisovatel zabývající se oblastí archeo-astronomie věří, že objevil
zapomenuté „zakázané“ tajemství egyptské Sfingy.
Předtím než přikročíme k prozkoumání posledních důkazů
zahrnujících pyramidální hvězdnou mapu v rámci Waynovy teorie „bohů“ z
hvězd… nebo k nejnovějšímu a vzrušujícímu objevu impozantně vysokých
hladin metanu prokazujících existenci života na mikrobiální úrovni – je
třeba zdůraznit, že v lednu 2009 byl vypuštěn do světa nový celkový
snímek tváře na Marsu, v zatím vůbec nejvyšším rozlišení a správně
nasvícen, takže vytváří dojem 3D perspektivy. Důkazy, které vám zde
budou předloženy, bezpochyby způsobí, že se Wayneho stránky se stanou
jedněmi z předních internetových stránek o archeoastronomii a o
pyramidách na Marsu v oblasti Cydonia.
V předstihu před Waynovou novou knihou představují tyto stránky ukázku všech nejnovějších „měřitelných“ poznatků,
které ještě nejsou vyšší místa schopná komentovat. Následující poznatky
přesvědčivě prokážou, že anomálie na Marsu byly nejen vybudovány
pokročilými životními formami… ale možná i přímo samotnými našimi
předky.
Nejpřesvědčivější a nejpádnější důkaz hovořící ve prospěch teorie o
pokročilém inteligentním životě na Marsu je předkládán právě zde: Jsou to kvádry nalezené na tváři na Marsu.
Tento snímek tváře na Marsu vykazuje přítomnost různých míst s
pozůstatky kvádrů a písku, která všechna odpovídají lokalitám
pyramidálních trosek v Egyptě, taktéž zčásti pokrytým pískem. (viz. obr. níže uprostřed). (Podrobnosti budou následovat).
Z pohledu na rozšířenou spodní pasáž celého útvaru lze usuzovat, že
tvář původně znázorňovala vousatého člověka. K domněnce, že na rudé
planetě kdysi existoval rozvinutý život, dále přispívají i útvary na
jejím povrchu připomínající pyramidy – jejich uspořádání odpovídá
uspořádání pyramid zbudovaných civilizacemi tady na Zemi, a ty zase
odpovídají velmi specifické formaci hvězd na noční obloze.
Spolu s nejnovějšími objevy spojenými s Marsem – ať už jsou to
důkazy o dřívější existenci oceánů na Marsu – podobných těm na Zemi,
nebo nález mechu či řas a pozoruhodných fosilií na jeho povrchu –
všechny tyto důkazy jen přispívají k teorii o někdejším životě na Marsu.
Nejkontroverznějším nálezem
ze všech je pak objevení něčeho, co vypadá jako zbytky vesmírné helmy
patřící na lidskou hlavu. A co více, její tvar a styl se zdá být totožný
s tvarem a stylem užívaným jednou z prominentních tajných společností
tady na Zemi. Její vzhled byl navíc napodoben v jedné z nejslavnějších a
nejúspěšnějších vesmírných sci-fi ság všech dob.
Úplně první snímek o vysokém rozlišení zachycující tvář na Marsu bylo možné získat před dvěma lety, a to zásluhou NASA JPL (Jet Propulsion Laboratory) v rámci projektu HIRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) Arizonské univerzity. Snímek
byl ale tak rozměrný, že ho počítače v roce 2007 nedokázaly celý
stáhnout nebo prostě otevřít, aniž by došlo k jejich zhroucení.
Od té doby se nenašel nikdo, kdo by byl schopen určit jeho skutečnou
hodnotu, a tak byl snímek zcela zapomenut. V poslední době ale moderní
technologie pokročila natolik, že již velké snímky zvládá, a dvouletý
projekt pečlivého zpracovávání snímků, který spustil Wayne Herschel, je nyní dokončen.
Wayne začal s prací loňský rok, když mu jeho přítel Dylan Thorne, expert na informační technologie žijící nyní v Austrálii, přislíbil, že zkusí snímek znovu stáhnout.
Podařilo se.
Snímek výše ukazuje mnoho různých vzorů kvádrů, odpovídajících ruinám egyptských pyramid, o nichž je podrobněji psáno v „The Hidden Records“ (Skrytých záznamech) (viz. obr. dole).
Když se v okolí zhroucených části pyramidálních ruin usadí písek,
vytvoří se velmi specifické a jednoznačné vzory, které jsou snadno
identifikovatelné. Tyto se na tváři na Marsu bohatě vyskytují, a není
také divu, neboť planeta v určitém bodě v minulosti zakusila závažný
dopad meteoritu, po němž zůstal kráter široký 2000 km.
Snímek z roku 2007 byl tak velký, že i pouhé prohlížení si ho v
samostatném okně způsobovalo kolaps počítače. Proto byl obrázek na čas
uložen k ledu. Wayne si ale stihl prohlédnout některé rysy povrchu ještě
předtím, než se počítač zhroutil, a uvědomil si několik stěžejních
faktů.
Zaprvé si povšiml, že na jeho větší části se vyskytovaly neuspokojivé
čáry způsobené digitálním šumem, které bylo nezbytné velmi pracně ručně
odstranit. Smutné, avšak ne neočekávané, bylo, že celý snímek (černobílý soubor gif)
byl vzhůru nohama a v nešikovném úhlu, chabě nasvícen a slabě
kontrastní. Očekávali jsme to, neboť se zdá, že důležité snímky Cydonie (oblasti na Marsu), které vypustí univerzitní web do oběhu, takto vypadají vždycky.Pobořená (sesutá) pyramida připomínající „obelisk“ umístěná na čelní části obličeje dala svým kolapsem vzniknout velmi jasně viditelnému poli trosek. (viz. obr. dole ).
Wayne byl z přesnosti detailů, které poprvé spatřil, zcela u
vytržení. Ihned si povšiml něčeho, co zcela jasně muselo být pole trosek
(na obrázku výše vyšrafováno fialově), které odhalilo, že „nos“
přišel o špičku. Nalezl i jiný odpovídající vzor trosek, který hraje na
tváři na Marsu důležitou roli. Pravděpodobně šlo o klíčové místo na
celém útvaru – o anomálii na čele, o níž si je Wayne jistý, že kdysi
představovala malý obelisk, který se měl vztahovat ke specifické hvězdě
na obloze – pokud tedy šlo o hvězdnou mapu – a který se od té doby
bezpochyby sesul a proměnil v trosky.
To je průlomem již samo o sobě, neboť součástí zprávy je umístění
třetího oka, a toto souhlasí s tematikou největšího obelisku v egyptském
stylu, který byl v této zemi (v Egyptě) kdy postaven, (což bude vysvětleno záhy).
V této oblasti na Marsu se tedy nachází rozptýlený materiál ve formě
kvádrů – v podstatě důkazní materiál. Jeho rozvržení by odpovídalo
rozvržení Slunečního chrámu s obeliskem, který stojí na pyramidální
plošině v Egyptě. Důležitost, kterou tomu Wayne přikládá, vysvětluje ve
své knize: Uvádí důvod, proč má Sfinga na čele kobru, a také proč
monumenty uctívající Slunečního boha po celém světe všechny vyobrazují
nezvykle hranatý lidský obličej s mírně pootevřenými ústy a s něčím v
prostoru třetího oka.
Výzkumníci již naznačili, že tvář na Marsu prodělala nejméně pět přímých zásahů meteority (zbytky pěti kráterů v zastíněné oblasti jsou velmi jasně viditelné).
Hovoří také o masivním posunu planetární kůry, která se evidentně
znenadání posunula směrem doprava, a to zřejmě následkem tzv. „marso-třesení“, o síle vyšší než 10 stupňů Richterovy škály.
To mohlo být vyvoláno závažným dopadem meteoritu, které způsobilo
vyhynutí veškerého života na planetě. Proto se obelisky na nose a na
čele sesuly stejným směrem (fialové šrafy na obrázku). Mimochodem… v těchto oblastech jsou nejzřetelněji vidět odkryté pozůstatky kvádrů!
Kolem dokola jsou doslova miliony a miliony „kamenů“ tvaru kvádru. Pravoúhlé a rovné kusy kamene! Vyskytují se zde tři základní velikosti: nejběžnější o délce přibližně 2 až 3 metrů – jako kvádry použité při stavbě pyramid v egyptské Gíze. Následují zvláštní příklady kvádrů dlouhých přibližně 5 metrů – jako kvádry použité při stavbě chrámu Sfingy, a také několik masivních kvádrů o velikosti 10 metrů, připomínající kvádry z chrámu v libanonském Baalbeku.
Ve své knize z roku 2003 už Wayne některé z největších kvádrů
identifikoval, když se tehdy odvážil navrhovat, že tvář na Marsu je
zbudována z kvádrů… a že má tato tvář velmi jednoznačné levé oko. Ale
akademikové se jeho závěrům smáli a tvrdili, že vidí věci, které tam ve
skutečnosti nejsou… že jde jen o hru světla a stínu.
Nyní nastal čas podrobit vše pohledu z nové perspektivy a též
rozpoutat nevyhnutelnou a vážnou debatu. Wayne věděl, že s nově
pořízeným satelitním snímkem dokáže překonat všechny těžkosti, protože v
něm bude moci přes sebe digitálně překrýt odstíny patřičných barev,
které byly součástí novějších snímků této oblasti.
Pro Wayna tu ale bylo něco ještě cennějšího, co mohlo prokázat
trojrozměrný význam tváře na Marsu, jak je to vidět na některých dalších
nových snímcích o nízkém rozlišení. Pro svoji knihu dokázal vytvořit
grafický program, který ukazoval překvapivé detaily. Po nepatrném
přidáním barvy a po překrytí jiným, 20 let starým snímkem tváře ze sondy Viking, a to celé pak přeložené přes snímek z roku 2003,
na němž slunce svítí z nadhlavníku, získal senzační konečný výsledek.
Vytvořil první čistý snímek zachycující díky dopadajícím slunečním
paprskům celou anomálii ve 3D perspektivě. (viz. obr. dole uprostřed).
To bylo důležité, protože tento „pravý“ (vědecky platný) úhel dopadu paprsků jasně ukazuje 3D
vymodelování celého anomálního útvaru, a to – což bylo ještě
důležitější – do tvaru lidského obličeje. Aby bylo dosaženo vědeckého
srovnání s trojrozměrným lidským obličejem, musel být obrázek
nasvíceného lidského obličeje srovnán s tím, co mohl být taktéž obličej,
ale vytvarovaný ve skále na Marsu.
Na obrázku výše je zobrazen černobílý zdroj a grafika naznačuje, jak
byl obrázek zpracován a jak data o úhlu dopadu slunečních paprsků a
změny způsobené překrýváním vylepšily původní snímek sondy Viking. Nejpoškozenější oblastí tváře na Marsu je oblast úst v dolní části. V minulosti měl pravděpodobně obličej tato ústa otevřená. Důvody pro to jsou shodné u všech starověkých civilizací: „Sluneční bůh“,
pokud byl zobrazován jako obličej, byl tímto způsobem zobrazován
vždycky. Spodní ret se zřejmě posunul následkem nárazu meteoritu, jehož
následky (kráter) jsou zřetelné na pravé straně úst. Náraz zřejmě také posunul spodní ret ještě níže.
A nyní to, v čem je jeho grafický program excelentní. Tajemství
zvyšování detailů, aniž by se objevil pixelový šum, je následující:
Snímek byl převzorkován a zvětšen na 90 MB, což ale obličej téměř
dvakrát zvětšilo. Druhá vyhlazovací funkce programu Corel Draw
uživateli umožňuje obrázek rozmazat s nastavením vyhlazení hran
zdrojových pixelů 1,5. Všechny detaily tak byly nyní
vyhlazenější, ale hrany všeho ostatního výraznější. Pak již šlo snímek
zkomprimovat a uložit v podobě, v níž jsou zachovány hrany kvádrů a celý
snímek má velikost rozumných a přijatelných 20 MB.
Celé měsíce strávil Wayne přidáváním přibližných barevných tónů a
bral v potaz všechny nejnovější barevné satelitní snímky oblasti
Cydonia, které porovnával mezi sebou. Následovalo pracné zvýrazňování
každé jednotlivé kvádrovité anomálie, aby bylo jeho tvrzení zcela jasné a
nezkreslené. Tento proces je jednoduchý a přesný. Za použití funkce
zaostřit – jako špičky štětce – jednoduše zaostří všechny vybrané
detaily, aniž by pozměnil jejich původní tvar. Příklad níže představuje
malou část zdrojového obrázku a postup při jeho zpracovávání. Povšimněte
si, jak je zvýrazněná a obarvená verze v porovnání s původní zdrojovou
verzí přesná.
Nejtěžší ze všeho bylo znovuvytvořit původní 3D snímek ze satelitu Viking
a opatřit ho perfektním prostorovým nasvícením a stínováním – v
podstatě šlo o překrytí původního „plochého“ snímku, na němž slunce
stálo v nadhlavníku. Vícevrstevné překrytí přizpůsobených světlejších a
tmavších ploch originálního snímku z Vikingu bylo možné provést beze
ztráty cenných detailů kamenných kvádrů.
Voila… zde je… v dramatických barvách a dostupný všem pro soukromé účely (k vytisknutí vlastního plakátu).
Chcete-li plakát široký téměř 2 metry, bude nejlepší zvolit 5MB soubor,
jelikož je lépe stínován – stejně jako původní snímek sondy Viking
se nízko stojícím slunečním kotoučem. Jakmile se celý načte, klikněte
na něj v rámci stránky pravým tlačítkem myši a uložte si ho.Vytisknout
ho můžete na většině výstupních zařízení, které podporují tisk velkých
formátů. Stínování tohoto snímku je nejblíže průlomovému a následně
slavnému snímku z Vikingu, na němž se poprvé objevily úžasné stíny a
nasvícení.
Navíc na něm působivě funguje efekt 3D. Pro představu o vzorech milionů kamenných kvádrů odpovídajících těm, které jsou k vidění v egyptských pyramidách, klikněte na 4megový 2 metry široký snímek,
který je zpracován o něco méně důkladně. Byl vystínován jen částečně,
aby detailněji vynikly kvádry v zastíněné části. Tento snímek je
primárně určen ke zkoumání milionů kusů kamene vytvarovaných do tvaru
kvádru, o nichž se Wayne domnívá, že představují trosky stavebního
materiálu.
PRASTARÝ ARTEFAKT – HELMA NA MARSU?
Snímek, který následuje, pochází z materiálu poskytnutého terénním
vozidlem NASA Spirit Mars a je něčím, co rozvíjí zcela novou konspirační
teorii. Neobvyklý objekt, který je zde přesně a do detailu zachycen,
odpovídá helmě „Stormtroopera“ ze slavných Hvězdných válek.
Pokud je jakákoliv šance, že zde existuje spojení, pak by to muselo vysvětlit například i příběh z roku 1958 – o němž ještě bude řeč – v němž známí autoři jako Artur C. Clarke a
mnozí další zcela náhodou věděli a ve svých knihách psali o tváři na
Marsu, a to dávno předtím, než byla nějaká pozemská sonda vůbec
vypuštěna. Wayne velmi váhá s tvrzením, že pokud je toto pravda, pak
musí být někde nějaký sklad tajných artefaktů – možná předmětů
nalezených v Egyptě v dutině pod hrudí Sfingy na konci 19. století, na nichž jsou detailně vyobrazeni hvězdní návštěvníci, kteří stáli u založení starověkých civilizací stavějících pyramidy.
Do hlavy se tak vkrádá myšlenka, zda se nechal George Lucas
inspirovat při tvorbě těchto helem náhodou, nebo jen okopíroval něco, o
čem měly povědomí pouze tajné společnosti… je to ale pouhá spekulace.
Jeho Stormtroopeři mají navíc obličeje, které vypadají přesně stejně
jako snímek tváře na Marsu pořízené Vikingem… další marťanská náhoda.
Pokud pokročilí obyvatelé Marsu věděli o blížícím se meteorickém roji
a nestihli celou planetu včas evakuovat, museli by své lidi vybavit
nějakými speciálními ochrannými obleky. Jedná se tu o jedince, kteří
mohli být evakuováni až po katastrofě, která znamenala konec marťanské
civilizace. Museli vědět, že se do atmosféry uvolní sopečné plyny a
prach. Bezpochyby by tedy také vybudovali podzemní prostory a obydlí,
ale smysl dává i zhotovení ochranných obleků do velmi nepříznivého
počasí nebo pro případ kolize s dalšími meteority (Stormtrooper; storm = bouře, pozn. překl.).
Dvě malé bomby na spodní části helmy pravděpodobně budou dva malé
filtry na vzduch, jako u našich plynových masek z války. Svět přeživších
obyvatel se po katastrofě zřejmě proměnil v něco podobného válečné
zóně. Pokud byl na Zemi někdy takový artefakt nalezen a uchován v
tajnosti, protože svědčil o tom, že poslední obyvatelé Marsu vypadali
jako Stormtroopeři, pak se nelze divit, že Mars byl vždy spojován s
bytostmi, uctívanými jako božstva války! Prohlédlo si malé terénní
vozidlo tuto „skálu“ zblízka?... Ovšem, že prohlédlo… ale zpráva o tom
nepříslušela uším veřejnosti.
Žádné komentáře:
Okomentovat