E. Tolle - Jak zvládnout agresivitu?

 Otázka - Moje ego je vážně agresivní. Agresivita přichází bez mého vědomí, a až poté, co je Ego pryč, to zjistím. Jak bych mohl nastupující agresivitu dříve odhalit?

 

 

 Překlad a tvorba videa :Roman Kocián

Otázka - Moje ego je vážně agresivní. Agresivita přichází bez mého vědomí, a až poté, co Ego je pryč, to zjistím. Jak bych mohl nastupující agresivitu dříve odhalit?

ET - Není to neobvyklé. Je pravděpodobné, že je více takových s podobnými zkušenostmi. Jakmile přichází více Přítomnosti, je důležité ho přizvat do svého života i v běžných situacích, když nejste konfrontováni jinou osobou, protože rozčilení se obvykle pojí s lidmi či situacemi. Většina situací zahrnuje jiné lidi.

 

Osvětlete svou Přítomnost, když jste v přírodě. Neoznačujte věci, jen je v tom stavu zvýšené pozornosti pozorujte. Přítomnost bude vámi vyzařovat stále více. To neznamená, že příště nebude Ego agresivní. Přijde to tak rychle, že to v tom momentě nebudete s to zachytit, ale čím více se ve vás Přítomnost projevuje, tím se bude ve vás manifestovat silněji.  Čas, který uplyne, než si svůj hněv uvědomíte, se obvykle zkrátí. Dokud se po několika sekundách nedostanete k tomu, kdy si náhle uvědomíte, že se to stalo znovu.

 

Může to trvat pár minut, či dokonce hodinu, v některých případech do dalšího dne. A vy potom: Co to bylo? Co to bylo mezi vámi za drama? Pravděpodobně je v tom nemočeno emoční tělo.

 

Emoční tělo, ale převážně má zlostné vibrace, převážně, a emoční tělo, které není rozpoznáno jako emoční tělo, se stává součástí Ega. Stejně tak, jako se jakákoli myšlenka, se kterou se identifikujete, stává součástí Ega. Podobně jako emoce, se kterou se naprosto ztotožňujete, se stává součástí vašeho Ega. Jakmile rozpoznáte emoční tělo jako jakési energetické pole ve vás, které je stále v činnosti, ale přesně řečeno už to nebude vaše Ego. Ego může fungovat jen tak dlouho, dokud jste ne-vědomí. Takže i když mi někdy lidé říkají: "Jsem nyní schopen pozorovat své Ego, ale vychází to z Ega", tak to už není pravda. Ve chvíli, kdy si jste svého Ega vědomi, už to není skutečné Ego, stále to bude behaviorální nebo duševní emocionální vzorec, který ve vás působí, ale v době, kdy ve vás tento vzorec působí, jste přítomní. A když víte, že vzorec působí, už se s ním neztotožňujete. Pracuje ve vás, přičemž vy jste ten prostor okolo něj, což je Vědomí. Víte, že to tam je. Před tím to bylo Ego, ano, ale jakmile to rozpoznáte, Egem už více není. Ego značí ne-vědomí, naprosté ztotožnění se s ním. Takže cokoliv v sobě identifikujete, není to opravdu Ego.

A jak ve vás Přítomnost narůstá, dosáhnete bodu, kdy ihned po této epizodě s emočním tělem, epizodě s hněvem, si najednou uvědomíte: Ach, stalo se to znovu, a já předpovídám, že pokud se vám to ještě nestalo, stane se. Přijde čas, možná docela brzy, kdy se uprostřed toho, jak tím jste ovládnuti a třeba zrovna na někoho křičíte, uvědomíte, co se děje, že jste tím byli přemoženi. Dost možná to nebudete schopni zastavit, ani nemusíte, ale uprostřed toho už je Vědomí. A časem možná zjistíte, že tu je Vědomí už v okamžiku, kdy vám vzorec zlostného chování "zaklepe na dveře". Vaše Vědomí tam ale již také bude.

 

Zda to v té chvíli dokážete zastavit, či nikoliv, to nevíme, ale nikdy to nezastavujte tím, že to budete potlačovat. Zastavíte ho jednoduše tím, že vše osvětlíte světlem Vědomí, které to nakonec zastaví. Přítomnost je na to dostatečně silná, no a potom vlastně začnete mít na výběr. Mám se v této situaci angažovat prostřednictvím svého emočního těla, je to ten nejlepší způsob, jak se s touto situací vypořádat? Nebudete se asi na takovou otázku ptát doslova, ale v tomto stavu Vědomí již zůstává nevyslovená.  Máte na výběr. Už více nejste vydáni na milost starému podmíněnému vzorci. Ten se pak začne rozptylovat. Takže předvídám, že se stane, že bude Přítomnost stále více ve svých raných fázích pronikat uprostřed takové situace a poté už na začátku. Přítomnost je však v běžných, užitečných situacích dobré kultivovat, přizvat ji do svého života.
 

Takže by tam poté mohla být i v náročných situacích. Nespoléhejte však na takové situace samotné, nebude to fungovat. Pozvěte Přítomnost do svého života i v situacích, kdy je to snadné. Jsou situace, které více než jiné prozařují Přítomností: příroda, procházka v ní. Pohled na oblohu. Nemůžete-li se do přírody vydat, pohleďte na květinu, jen půl minuty, minutu. A ne jen hledět.

 

 Když se díváte na květinu, a to je jen příklad, může jít o cokoli přírodního ... když se díváte na květinu, neuvědomujete si ji toliko prostřednictvím smyslového vnímání. Neoznačujete. Jméno květiny je nepodstatné. To vše pro to nepotřebujete.

 

Podíváte se na květinu, v níž není jen to, co dokážete vstřebat svým smyslovým vnímáním. Je v ní mnohem více, než to, co dokážete spatřit svým zrakovým smyslem. A tím je živá Přítomnost. O níž je velice těžké hovořit. Myslím, že jsem onehdy citoval ze Saint-Exupéryho Malého Prince: vše, co je podstatné, je očím neviditelné. To, co je důležité, oko spatřit nemůže. Květina je krásná, ale skrývá se v ní Přítomnost očím neviditelná. Květina má svou přítomnost a není to náhodou, že květiny jsou posvátným symbolem v mnoha duchovních tradicích.
 

Musíte proto odhodit myšlenkovou slupku konceptualizace, jsou to myšlenky. Pohleďte na květinu, dejte jí trochu času, po chvíli cosi pocítíte. Ale kde to pocítíte? V sobě. Co je to, co v sobě pociťujete, když se díváte na květinu?

Je to ve květině, i ve vás. Podstata oživujícího Vědomí na pozadí manifestace, projevu této nádherné formy. Za ní se skrývá, mohli bychom to nazvat animující duch. A je to tentýž animující duch, což je Vědomí, který je ve vás. Když v sobě k němu máte přístup, můžete jej tam cítit, avšak věnovat veškerou svou pozornost kupříkladu květině může být velice užitečné v prohloubení přístupu, který máte v sobě.

Květina vás může naučit Tichu, protože je velice klidná. Naučí vás další věci, poněvadž klid je jen jedním zvláštním ukazatelem, o kterém jsme mluvili. Vnímáte tak elementární podstatu květu, která je posvátná. A také můžete vnímat svou podstatu, která je posvátná. A tak nějak cítíte, že podstata květiny a podstata vás samotných jsou To stejné.

A to je poznání Jednoty, o které všichni starověcí mystikové hovoří. Milujete to. Láska znamená, že se rozpoznáváte v tom ostatním. Nemusí to být lidská bytost, je to krásné, když se poznáváte v jiné lidské bytosti, ale zároveň se můžete poznávat v přírodě.

 

To je důležité, protože vám to dovolí učit se klidu z podstaty přírody. Příroda samozřejmě ztělesňuje docela odlišný stupeň Vědomí od toho vašeho.
Nyní učiním mystické prohlášení, nemusíte tomu věřit. Květina miluje, když jí věnujete pozornost, poněvadž ji dáte cosi nesmírného, když jí tu pozornost věnujete. Květina si své vlastní krásy není vědoma, prostě Je. A když svým prostřednictvím propojíte své vědomí s květinou, protože oddělenost, kterou pozorujeme v rovině fyzické, skutečně neexistuje, tak vašim prostřednictvím získává květina letmý záblesk sebe-poznání, květina poznává sama sebe. Příroda čeká, abyste si ji uvědomili, poznali ji. Příroda samotná se také podílí na této části vyvíjejícího se Vesmíru, jenž se stává více vědomým.

Lidé jsou na této planetě podstatnou součástí tohoto procesu, proto když si člověk začne uvědomovat přírodu, začne si být prostřednictvím člověka příroda vědomá sama sebe. Jde o úžasný proces. Ať už je to pravda, či nikoliv, dozvíte se toho o sobě více tím, že budete k přírodě více pozorní. Akceptovat, ctít, to, co je v ní a mít s ní co nejvíce vztah zbavený masky vědomostí. Když budete vědomosti potřebovat, budou tam. A když se vás dítě zeptá, jaké má ta květina jméno, řeknete jak se jmenuje. Ale doufejme neřeknete: "Toto je růže", ale snad dítěti řeknete: "Jmenuje se to růže."

 

Je velký rozdíl, když řekneme, že to je růže, dáme tím dítěti informaci, že koncept růže je to, co je samotnou růží, že zvuk "růže" je růží. Nikoliv. Je to jen jméno. Její jméno je růže. A tak abychom zabránili tomu, aby se dítě již v raném věku neztratilo v konceptech, vždy, když ho nějakému slovu učíte, vraťte ho zpátky k samotnému prožitku toho, aby si dítě nevytvářelo chybnou představu, že koncept, jméno růže, je růží samotnou. Její skutečná hloubka je potom úplně zastřená, když ji zaměníme s jejím pojmenováním. Proto když ji chcete opravdu uvidět, musíte odstranit její mentální označení, což lze učinit pouze prostřednictvím své Přítomnosti. Vaše bdělá přítomnost stoupá a potom komunikujete, spojíte se s květinou bez slupky pojmenování.

Takže to má co do činění s Přítomností, tato část odpovědi. Zdánlivě jsem se odchýlil od tématu, ale je to odpověď na vzrůstající hněv a jeho zachycení. Proto je důležité zvyšovat svou přítomnost v normálním životě, v přírodě, a pak všude tam, kde vystupuje do popředí vaše emoční tělo.

 

-------------------------------------------------------------
Emoční tělo: "Jedná se o nahromadění bolestivých životních zkušeností, které nebyly plně vnímány a přijaty ve chvíli, kdy vznikly. Zanechává energetickou formu emoční bolesti. Vystupuje spolu s jinými formami energie z jiných případů, a tak si po několika letech vypěstujete "tělo bolesti", energetickou entitu složenou ze starých emocí." ET

 

Přeložil : Roman Kocián