Promoval v roce 1985 v Praze na LF UK. Klinickou práci začíná v České Republice a následně studuje ve Švýcarsku, Itálii a Německu. Po atestaci z ortopedie v roce 1991 odchází do Kanady a pak do USA, kde se na Floridě věnuje studiu významu membránových receptorů při rozvoji autoimunitních onemocnění pod vedením Prof. Felixe Kaufmanna.
Po návratu do Evropy v roce 1993 nadále spolupracuje na vývoji přírodních preparátů pro léčbu kloubních onemocnění s pracovišti v Anglii a ve Švýcarsku. Za své práce je přijat v roce 1999 do Královské lékařské společnosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska jako první český lékař. Další rozvoj biomodulačních léčiv spojuje s univerzitami ve Skotsku a v Oxfordu. Od roku 2007 je členem Italského řádu lékařů v Neapoli a vedoucím imunologem italské společnosti Ischia Salus. Mezinárodně působí jako konsultant ve 12 zemích a je členem Oxford Research Institute of Immunology a italské psychoneuroimunologické společnosti. Žije střídavě v Itálii a v Anglii.
Proč se chřipka objevuje zejména v říjnu a listopadu a pak v únoru a březnu?
Teorií vzniku chřipky právě v tomto období je mnoho, ale já osobně se přikláním k teorii snížení imunity vlivem poklesu slunečního světla, tedy oslabení osy hypotalamus hypofýza, která dává našim T-lymfocytům povel se buď vzchopit a bojovat, nebo to nechat být, protože to stejně nemá cenu a všichni onemocníme.
Dále je to změna stravy a určitá deprese z toho, že už je tady zase podzim. Na jaře je to pak vyčerpání a projev únavového syndromu, protože příroda nutí člověka odpočívat.
Já osobně ale mám za to, že pokud tedy člověk podlehne davovému šílenství, že už to mají všichni, tak já to asi dostanu také, potom se to skutečně stane. Při pečlivém studiu epidemiologických studií je skutečně tato morbidita vyvolána z velké části sdělovacími prostředky a médii, které jsou zase nástrojem výrobců vakcín a vitaminů, kdy je nutné zvýšit prodeje a vytvořit davovou psychózu, což se jim již několik desetiletí velmi dobře daří. Člověk, který zdravě žije a myslí, nikdy chřipkou neonemocnění. To je jednoznačný fakt, ale není zájem, aby lidi byli veselí a jedli pomeranče a jablka, ale je nutné je očkovat a vytvořit dvakrát do roka nárůst prodeje vakcín a imunomodulátorů.
Jak je to s nemocností podle krevních skupin? Jsou na tom všechny stejně, případně, která je nejvíce ohrožena?
Krevní skupiny jsem velice pečlivě studoval jak díky dietám, tak díky analýze nemocnosti, ale jednoznačně mohu říct, že objektivně není přímá souvislost mezi chřipkovým onemocněním a krevní skupinou. Spíše je tam souvislost podle znamení zvěrokruhu, tedy podle živlové rovnováhy, ale všechny krevní skupiny mají stejné obranné mechanismy. Rozdíl je tedy jen v tom, jak se každá jedna z těchto krevních skupin zachová v konfrontaci s medializací problému. Tedy jestli mu podlehne nebo ho ignoruje. Např. skupina O, která velmi dobře asimiluje, tak je snad náchylnější, ale velmi to závisí od typu osobnosti, respektive znamení a ascendentu.
Mají lidé s poruchou krvetvorby větší odolnost?
Určitě ne, protože pokud mají jakékoliv poškození, tak to znamená, že nejsou v rovnováze a krvetvorba je jeden ze základních pilířů obranyschopnosti, protože v kostní dřeni z ezoterického hlediska sídlí duše neboli princip našeho bytí, respektive tvorba kmenových buněk, které se stále obnovují. Pokud je porucha tam, pak je latentně všude a obrana nemůže být dokonalá.
Je možné, že psychotici mají menší sklony chytit chřipku?
Jak jsem již uvedl, chřipková epidemie je vždy produktem společnosti a pokud se psychotik zajímá více o toho, koho kdy a kde zabije či znásilní, tak logicky nevnímá, že se zrovna nachází v období a místě chřipkové epidemie a nemá tedy vůbec ani pomyšlení na to, aby onemocněl, tak nemá vůbec žádný sklon tu chřipku chytit.
Očkovat – ano, či ne? Je očkování efektivní a je možné očkovat, když je někdo alergický?
Já jsem zásadně proti jakémukoliv očkování chřipky, protože vždy z toho někdo umře, kdo by nemusel, kdyby se neočkoval, a pak ty vedlejší účinky jsou brutální, např. ochrnutí, roztroušená skleróza, lupénka, revmatická artritida či systémový lupus. Logicky jak úmrtí, tak chronické následky se tají, o tom se nikde nedočtete a jen musíte hledat ve specielních statistikách.
Pokud je někdo alergický, tak si tu alergii jenom zhorší, pokud náhodou nezemře na anafylaktický šok atd. Prostě to nepřipadá v úvahu. Očkování tedy jen pro rizikové skupiny a s vakcínou na míru individuálně připravenou.
Jestliže člověk posiluje imunitní systém zdravou výživou, otužováním, sportem, saunováním, jak je možné, že onemocní?
Jednoduše proto, že se věnuje tělu a ne mysli. Pouze silná mysl a silný duch zabrání nemoci. Podívejte se na případy v koncentračních táborech, nikdo tam nejedl řádně, ani se nemyl, ale neonemocněli jen ti, kteří věřili, že přežijí. Harmonie a čistota těla jsou nástrojem k harmonii mysli. Velmi přesně je toto popsáno v knize Dr. Candance Pert Molekuly emocí, která naprosto jasně ukázala v laboratoři, jak deprese a úzkost snižuje imunitu. Pokud budete skvěle jíst a cvičit a budete se bát rakoviny, pak ji stejně dostanete. S chřipkou je to stejné.
Molekuly emocí – Věda v pozadí medicíny těla a mysli
Candace B. PERT, Ph.D.
Proč se cítíme tak, jak se cítíme? Jak naše myšlenky a emoce ovlivňují naše zdraví? Jsou naše tělo a mysl od sebe navzájem oddělené, nebo fungují společně jako součást propojeného systému? Ve své průkopnické knize nabízí Candace Pert překvapivé a přesvědčivé odpovědi na tyto a další otázky, o nichž vědci a filozofové uvažovali po staletí. Její výzkum o tom, jak chemikálie uvnitř našich těl tvoří dynamickou informační síť propojující mysl a tělo, není pouze provokativním, nýbrž revolučním. Autorka nám na základě stanovení biomolekulárního základu našich emocí a vysvětlením těchto nových vědeckých poznatků jasným a přístupným způsobem umožňuje pochopit sebe sama, své pocity a spojení mezi naší myslí a naším tělem (tělo-mysl) – způsobem, který jsme si možná nikdy předtím nedokázali představit.
_______________________________________________________________________________
Je správné na podzim a v zimě jíst citrusové plody, které mají velký obsah vitaminu C?
Určitě ano, všechny přírodní vitaminy mají větší biokompatibilitu a organismus si jich více váží a spotřebuje je všechny, zatímco ty syntetické vyloučí. Jde ale i o jiné prvky výživy jako vláknina atd. Pokud mám zácpu, tak mohu jíst kilogramy pomerančů a je z toho menší užitek než z půl kila jablek a správné funkce tlustého střeva.
Jakým způsobem se vy osobně bráníte proti chřipce?
1. Žádnou chřipku ani jiné patologie si nepřipouštím.
2. Denně beru česnek, zinek a selen a také betaglukany.
3. Dvě hodiny 5x týdně sportuji – jezdím na kole.
4. Denně vypiju večer 350 ml červeného vína.
5. Děkuji universu za to, že jsem tak zdravý a můj imunitní systém tak silný.
Žádné komentáře:
Okomentovat