Eckhart Tolle -Trvání v přítomnosti
___________________________________________________
________________________________________________________
Úryvek z překladu do praxe:
"Můžete si vybrat i jiné způsoby, jak odpoutat pozornost od proudu myšlení tím, že svou pozornost upřete na smyslové vnímání, do svého těla, vnitřního těla. Anebo na svůj dech, ten probíhá přirozeně. Jak to řekl Buddha, když se ho ptali na to, jak dosáhnout osvícení: Jen si uvědomujte svůj dech. "A to je vše?", ptali se ho. "Ano", odpověděl. Netuším, zda je to v některém z Písem, ale jsem si jistý, že to řekl. Doporučoval velice si uvědomovat svůj dech, ten zbytek jsem si tam přidal já, k tomu, co, věřím, že řekl. Protože všechny rady duchovních učitelů jsou velmi prosté."
"Dokud si uvědomujete svůj dech, nemůžete myslet. On tedy neřekl: Nepřemýšlejte. Řekl jen, ať si jste vědomi svého dechu. Vaše pozornost se tak vzdálí od přemýšlení a odejde. Cítíte příliv a odliv dechu. Cítíte dokonce každý jemný pohyb hrudi, když vzduch vstupuje do nosu a potom proudí dovnitř a opět ven. A pokud ho svou pozorností hlídáte, během toho, co to provádíte, tak nedýcháte."
Eckhart Tolle
________________________________________
___________________________________________________
Překlad a sestvení videa : Roman Kocián
----------------------------------------------------------------
____________________________________________________
Je zajímavé, když pro sebe zjistíte, pokud jste dosáhli jistého stádia svého duchovního vývoje, že si můžete zvolit svobodu od přemýšlení, aniž byste vyvíjeli nějaké úsilí k potlačení myšlení.
Aniž byste přestali dýchat a aniž byste se zapojili do život ohrožujících činností, které by mohly snadno vaši mysl zastavit. Chůze po laně vaši mysl na dvě sekundy jistě zastaví, než spadnete. Někteří z vás to jsou schopni udělat, když vás nic nebo někdo neruší. Když je všechno v pořádku, jen tiše sedíte ve svém pokoji, anebo venku a pak prostě...
Je zde intenzita vědomí, ale není tu žádná síla přání, nepřejete si, aby se něco stalo. Myšlenky nepotlačujete. Pokud tam ještě nejste, je to v pořádku. Můžete si vybrat i jiné způsoby, jak odpoutat pozornost od proudu myšlení tím, že svou pozornost upřete na smyslové vnímání, do svého těla, vnitřního těla. Anebo na svůj dech, ten probíhá přirozeně. Jak to řekl Buddha, když se ho ptali na to, jak dosáhnout osvícení: Jen si uvědomujte svůj dech. "A to je vše?", ptali se ho. "Ano", odpověděl. Netuším, zda je to v některém z Písem, ale jsem si jistý, že to řekl. Doporučoval velice si uvědomovat svůj dech, ten zbytek jsem si tam přidal já, k tomu, co, věřím, že řekl. Protože všechny rady duchovních učitelů jsou velmi prosté.
Dokud si uvědomujete svůj dech, nemůžete myslet. On tedy neřekl: Nepřemýšlejte. Řekl jen, ať si jste vědomi svého dechu. Vaše pozornost se tak vzdálí od přemýšlení a odejde. Cítíte příliv a odliv dechu. Cítíte dokonce každý jemný pohyb hrudi, když vzduch vstupuje do nosu a potom proudí dovnitř a opět ven. A pokud ho svou pozorností hlídáte, během toho, co to provádíte, tak nedýcháte.
Promiňte, nepřemýšlíte. A v jistém okamžiku můžete nechat plavat i to. Zůstanete prostě jen tak, nepřemýšlíte. Důležité je, že už jste povzneseni nad přemýšlení, nemluvíme o tom, že byste spadli pod jeho úroveň. Je snadné vidět rozdíl. Je ale pravděpodobné, že když se pokoušíte fázi ne-myšlení udržet po příliš dlouhou dobu, je možné, že aniž byste si toho všimli spadnete opět ... a to znamená, že jdete od ...
To se může stát velice rychle. Navštívíte-li buddhistický klášter, ve kterém strávili mniši dlouhou dobu meditací, můžete si všimnout, jak to mají mniši. Začnou a tak zůstanou po dvacet minut, půl hodiny... Zvláště o půl páté ráno.
A pak můžete, jste schopni zůstávat ve stavu čistého Vědomí či Přítomnosti i tehdy, kdy se věci okolo vás odehrávají. To je další level, tak řečeno. Dokonce i když hovoříte se svým právníkem. Tu přichází soudní proces. Dokážete být v přítomnosti, zatímco posloucháte, co se u soudu říká? Anebo je ve vaší blízkosti nějaký nepříjemný člověk. To není nic neobvyklého, u větší části lidí. A pokud nejsou stále protivní, tak opakovaně se jim to vrací. Jinými slovy: jsou velice ne-vědomí. Lidé přecházejí do různých úrovní vědomí a ne-vědomí. Nepotkáte se vždy s tou stejnou osobou, to je klam. Domníváte se, že jakmile se s někým seznámíte, bude to při příštím setkání ta stejná osoba, ale příští den ona osoba může být ve velmi odlišném stavu vědomí. Nebo dojde k nějaké události, která tohoto člověka uvrhne do sníženého vědomí a pak se tu náhle s vámi spojí jedna z osobností, která je s takovým sníženým vědomím spjatá, a promlouvá k vám. "Kdo jsi?"
A ještě více šokující to může být poté, co jste s tím člověkem podepsali smlouvu, která říká, že s ním budete žít po zbytek svého života. A to pak mysl přichází k podivným závěrům. Už nemůžu nikomu věřit! Opravdu mě zklamal. Je to lhář, jen předstírá, že je milý. Byl tak milý...ale já vím, že to jen předstíral...
Ne, on byl milý. Možná byl v té době v relativně vědomějším stádiu, ale teď moc milý není, protože něco, co jste řekla, v něm cosi spustilo a objevila se další podosobnost.
Anebo někdo zmínil slovo peníze. Dlužíš mi je.
Můžete to pozorovat také sami na sobě, že jste někdy více vědomí, než jindy, někdy jste velmi přítomní, dokonce i v obtížné situaci. Jindy vás náročná situace nebo nějaká osoba zatáhne do ne-vědomé reakce, po které se probudíte o několik minut, nebo třeba o hodinu později. Anebo následující den. Jak se Vědomí v průběhu času mezi ne-vědomím a opětovným probouzením vynořuje častěji, jsou reaktivní epizody kratší. Už v nich nevězíte po celý týden, po který si neustále stěžujete na lidi a co všechno vám provedli, přičemž si vaše mysl takové situace do omrzení přehrává.
Různé verze toho, co by se mohlo stát, kdybyste jen řekli tu správnou věc. A co potom vy, když si představujete, až budete s tou osobou konfrontováni příště, jak se to bude odvíjet, přičemž cítíte vztek. V noci nemůžete usnout, ani sami nevíte, co se s vámi děje, dokud se něco najednou ... ve skutečnosti je to jako probudit se ze sna. Co to všechno bylo?
Znepokojujete-li se, zda lze či nelze jiným lidem věřit. Můžete lidem věřit? Ano, můžete důvěřovat tomu, že se budou chovat podle své úrovně vědomí v tu určitou danou dobu. Úplná důvěra.
Více již nelze. Abychom byli více sjednoceni s tím, že budeme člověkem, který není svými reaktivními epizodami vláčen až do té míry, že se z něj v podstatě stává dočasně jiná osoba, je si třeba více uvědomit, že stále mohou existovat zbytky takovýchto osobností, přežívajících ve vás ještě po určitou dobu, ale ty vás už nebudou ovládat. Můžete pak stále cítit jistou energii, když se určité věci odehrávají, ale Vědomí způsobuje, že všechno sjednocuje, už tu nebude entita, která vás naprosto převálcuje. Jedná se především o emoční tělo, jako nejsilnější sub-osobnost. Takové emoční tělo může mít dokonce dva nebo tři aspekty, takže může být rozděleno do dvou či tří jiných, ale nyní v tomto chápání emočního těla jde o jedinou obrovskou pod-osobnost, která vyplave na povrch. Chcete-li, aby vás již neovládalo, vyžaduje to energetické pole vědomí okolo něj, Vědomí přítomnosti. Potom o něm víte, že tam stále je, ale nadvládu už nepřevezme, a pokud ano, pak ihned poté to zjistíte: Jejda, teď to přišlo...
Žádné komentáře:
Okomentovat