Eckhart Tolle - Životní situace

 ET:

"Ve stavu hlubokého Já vůbec žádný problém neexistuje. Problém nastává, když je hluboké Já zakryto zbytečným balastem mysli. Kdykoli vstoupíte do přítomného okamžiku, a to měli byste dělat pravidelně, nebude vaše vědomí načisto pohlceno vaší problematickou životní situací."

 

Eckhart Tolle - Životní situace

----------------------------------

Překlad a tvorba videa: Roman Kocián 

Všechno je to záležitost mysli. Kdykoliv přemýšlíte nad svým životem, jde o jistý příběh ve vaší mysli, ve vaší hlavě: Můj život je vždycky problematický. Neexistuje osoba, včetně mne, která by se nepotýkala s jistými výzvami a nemá problémy. Ty nikdy nevymizí, jejich životní situace bude vždycky problematická, pro někoho jen trochu problematická, pro jiného extrémně problematická a těžká. Vnímána jako břemeno. "Můj život je pro mne tak obtížný." A to natolik, že chtějí svůj život ukončit, protože ho vnímají jako nesnesitelnou přítěž. Takový život je však životem, který je složen z myšlenkových útvarů, myšlenek v hlavě, včetně myšlenek na budoucnost a na minulost. Existuje minulost?

 

 

Ano i ne, ale kde je? Pokud si ji pamatujete, pak je to minulost, pokud nikoliv, minulost tu nebude. Co je to paměť? Je to myšlenková forma. Takže to jsou myšlenkové formy.  Jsou v pořádku, bez nich to nejde. Nemůžete říci, že nebudu nikdy přemýšlet o minulosti či myslet na budoucnost. Tady bychom se nikdy nesetkali. Kdybyste byli tak přítomní, že byste opustili veškeré myšlenky na budoucnost a řekli, že se jednou jednoho dne všichni najednou náhodu setkáme u Eckharta. Dejme tomu milion let, a třeba se to stane? Takže použít čas k tomu, abychom se tady setkali, bylo užitečné. Je ale nutné nechat se takovými myšlenkami stravovat? Musíme v nich hledat svou identitu? Anebo je to úplně matoucí, naprosto zavádějící, pokud svou identitu hledáte zpátky v minulosti, anebo naopak ji očekáváte v budoucnosti? Nazvěme to všechno vaší životní situací. Vaše životní situace sestává z času a myšlení. Samozřejmě, že nějakou životní situaci máte. A já ji odlišuji od vašeho života. Váš život je vitálnější, přímější, bezprostřednější a nekonečněkrát reálnější, než vaše životní situace. Váš život je Teď. Miliony lidí se cítí být svou životní situací stravováno a tak o těch věcech neustále, bez přestání přemýšlejí. Vyžadují jejich pozornost, jednu myšlenku za druhou.

 

 

Což jim brání v tom, aby byli v přítomném okamžiku, v tom jediném "prostoru", který kdy existoval. Je jenom přítomný okamžik. Vaše životní situace ho však zastírá a přitom tento přítomný okamžik je jediným portálem, kterým lze z této pasti vyklouznout.  Radím každému, kdo se cítí být zatížen životními problémy, a kdo by nebyl. Jsou všechny vaše vztahy v pořádku? Nemáte v práci žádné problémy, jaká je vaše bytová situace, vaše finanční situace, jste zdraví? Je to všechno naprosto úžasné a dokonalé? No však počkejte chvilku. Ale většina z vás asi řekne: "Ne, všechno není v pořádku tam a ještě tam." A to jsou ty výzvy, což je v pořádku. Potřebujete je, protože bez nich byste spali. Všechno je tak skvělé. Nemusíte se nic bát.

 

 

Všechno si můžu koupit. Můžu si dělat co chci. Jít, kam chci. Takto se budí Ego. A z vás se stává ten nejnepříjemnější člověk, jakého jste kdy viděli, ale nevíte o tom. Zrovna nedávno jsem si četl o klukovi, dědici jistého bohatého hotelového řetězce, pomiňme jeho jméno, byl zatčen jednou, třikrát, čtyřikrát, tentokrát řídil opilý a na okrsku řekl: "Víte, kdo já jsem? Měli byste si na mě dát pozor." To je obrovské Ego, které tvoří spoustu utrpení pro každého, kdo s ním přichází do styku, ale hlavně pro něj samého. Znamená to, že se nemůže duchovně probudit? Ne, může se časem upamatovat. Ta věc, která dělá zřejmě jeho život tak povrchní, může způsobovat, že jeho život je tak snadný, až se každá běžná věc stává jeho největší výzvou. Takže to není nikdy snadné, ani když vám do klína spadnou všechny výhody, všechny ty věci. Nikdy se nebudete muset snažit, stanete se rozmazleným frackem a myslíte si: No, není to skvělé? Po výzvách je veta a proto se vaší největší výzvou stává jejich absence. Takže výzvám nelze uniknout, a to je dobře.

 

 

 Život je těžký, není snadný pro žádnou z životních forem, od těch nejmenších až po lidskou rasu. A dost možná je nejtěžší pro lidi, poněvadž ti mají svou Mysl. A tak jste neustále konfrontováni vnějšími událostmi a také svou myslí. První věc, kterou řešíte, je vaše vlastní mysl, takže u všech svých problémů, o kterých si myslíte, že je máte, si zvažte, že tu jsou jako skutečné výzvy a nikoliv jako nějaké pseudoproblémy, vyvolané myslí, tím nepřetržitým zbytečným štěbetáním mysli. Například, že se probouzíte uprostřed noci a staráte se o věci, které se nedějí, jen by se mohly stát. To nejsou skutečné problémy, to jsou pseudoproblémy, ale pořád to bude velká výzva, poněvadž čelíte nevědomé stránce své mysli. A to je třeba řešit primárně. Jakmile to jednou prohlédnete, uvolníte se ze sevření nadvlády své mysli a jejího podmiňování. Čím více tu bude Vědomí, více Přítomného okamžiku, tím méně budete čelit své mysli, vytvářející pseudoproblémy. Včetně přehnaných reakcí na události, pročež si je takto zesilujete a vnější události transformujete na utrpení. Uvádím často příklad, kdy musíte na něco čekat a to vás začne vytáčet a vy se hněváte. To je utrpení, jistá forma utrpení, které si neuvědomujete. Není vytvořena situací, nýbrž myslí. V okamžiku, kdy tuto událost přestanete interpretovat horší, než je, přestanete trpět. Nebude to možná pohodlí, ale nebude to trápení a bída. Jen je to nepohodlné. Možná vás bolí v zádech, stojíte, nebo cokoliv děláte. Žádné utrpení. Utrpení je v psychologické rovině. A tak v každé situaci zvažte nakolik vaše utrpení, neštěstí, bída, nazvěme to jakkoli, vychází ze skutečné situace, a nakolik je to dílem mysli, která pro vás stále něco tvoří.

 

 

Ve stavu hlubokého Já vůbec žádný problém neexistuje. Problém nastává, když je hluboké Já zakryto zbytečným balastem mysli. Kdykoli vstoupíte do přítomného okamžiku, a to měli byste dělat pravidelně, nebude vaše vědomí načisto pohlceno vaší problematickou životní situací.

 

Vystupte z ní, z životní situace, jež existuje pouze ve vaší mysli, do života. Tady je vaše životní situace, minulost s budoucností, a tady je váš život, který je Teď. 

 

 

To ale není VÁŠ život, tato slova jen tak používáme, není to VÁŠ  život, protože žádný nemáte. Kdybyste nějaký měli, kdybyste vy měli život, byli by tu dva: VY a váš ŽIVOT. Bez života však nejste nic. To VY jste život. A život je Vědomí.

 

 Překlad: Roman Kocián