Alan Watts - Sebevědomí

"Všichni musíme být do určité míry osvobozeni od své kultury, protože vzdělání je takový podivný druh nezbytného zla. A jakmile proces vzdělávání či akulturace dokončíme, potřebujeme na něj léku. Vzdělání je jako solit maso, abychom jej zachovali na později. Ale když jste připraveni ho vařit a jíst, musíte také nějakou tu sůl odsát. Takže v procesu, kdy jste byli vychováváni svými rodiči a učiteli, jste byli v jistém smyslu pokaženi." AW

______________________________________________________________________

Překlad a tvorba videa : Roman Kocián

 

Když jsem o Zenu mluvil naposledy, pojal jsem ho jako dialog mezi mistrem a studentem a to ve velké míře ve vztahu k daleké východní kultuře: která je ve skutečnosti metodou osvobození od kultury. Všichni musíme být do určité míry od své kultury osvobozeni, protože vzdělání je takovým podivným druhem nutného zla. A jakmile proces vzdělávání či akulturace dokončíme, potřebujeme na něj lék. Vzdělání je jako solit maso, abychom jej zachovali na později. Ale když jste připraveni ho vařit a jíst, musíte nějakou sůl odsát. Takže v procesu, kdy jste byli vychováváni svými rodiči a učiteli, jste byli v jistém smyslu pokaženi - ačkoli jistým způsobem jste s nimi museli vyjít.

 

A tak je v naší kultuře stále módnější chodit na psychoanalýzu, jakmile skončíte se vzděláváním, abyste vyřešili a vyléčili všechny škody a traumatické šoky, které vám byly v tomto procesu způsobeny. A stane se něco, čím - v sofistikovaných kruzích - člověk prochází, ne proto, že jest duševně nemocným člověkem, ale protože je to považováno za všeobecně přínosné pro duševní zdraví. A tím je náš nemotorný pokus o to najít lék pro naši kulturu. Lék samozřejmě potřebujeme, protože to, co ztrácíme během výchovy, je spontánnost. To je to, co je u dítěte tak nádherné, a stejně tak nevhodné - že děti jsou prostě spontánní. A když to dělají způsobem, který nám vyhovuje, myslíme si, že jsou nádherné.

 

A když to dělají způsobem, který nám nevyhovuje, myslíme si, že jsou hrozné. A tak jsme v nich spoustu spontánnosti pozabíjeli - aby nebyly tak děsivé a tak budou milé, ale tak trošku falešně. A to je docela katastrofa, že ano? Protože když sledujeme dítě - řekněme když tančí - a to se nikde nenaučilo; nikdy neabsolvovalo jedinou taneční lekci a opravdu tančí jen pro zábavu, řekneme, "to je nádherné". Pak nakonec dítě zjistí, že se jedná o způsob, jak získat pozornost a začne si být tance vědomo, a tak ho pošleme do taneční školy, kde to jde ztuha a mizerně. A teprve až po mnoha, mnoha letech praxe dítě - jako tanečník/tanečnice, nyní mladý muž nebo mladá žena - znovu zachytí spontánnost dětství. Muselo jít celou tu cestu , aby se dostalo zpátky k tomu, co kdysi mělo. A to je strašně těžké.

 

Stejně tak bychom mohli parafrázovat obecný postoj k životu, ke kterému je dítě vedeno, aby se naučilo žít, stejné jako když se dítě učí znovu tancovat. Musí dodržovat pravidla. A při tom se objevuje ta věc, která nás, lidské bytosti, otravuje nad všechna očekávání. A tou je: sebe-vědomí. Sebe-vědomí je v jistém smyslu pýcha jako nás, lidských bytostí. Je to skvělá věc, co máme. Nemůžeme být pouze šťastni. My si uvědomujeme, že jsme šťastni. Nemůžeme jen myslet, můžeme také přemýšlet o myšlení. A v tom tkví veškerý potenciál uvažování: myslet o myšlení, vědět o vědění, být si vědom toho, co jeden každý dělá. Odtud pramení veškerá rozumová kontrola chování, o které byste mohli prohlásit, že vyjadřuje slávu člověka a civilizace. Ale zároveň jde o perfektního škůdce, protože jak příjdete na to, kdy přestat myslet na myšlení? Například přemýšlíte o problému a musíte se rozhodnout.

 

 

Jak dlouho byste o tom měli přemýšlet? Kolik důkazů shromáždit, než uděláte první krok? Nikdy nebudete vědět. Vlastně, to, co většina z nás dělá, je, že o daném rozhodnutí přemýšlíme, dokud nám není na obtíž, anebo tak dlouho, dokud není pozdě, abychom nad něčím přemýšleli a potom něco uděláme. Nikdy jsme neměli jistotu, že jsme se rozhodli správně. A jedním z problémů, stran myšlenkového rozhodnutí, je nespočet nepředvídatelných proměnných, vystupujících odevšad! Můžete vypracovat tu nejlepší obchodní smlouvu, a všechno bude v pořádku, ale nemáte tam ošetřeno, že uklouznete na banánové slupce, když půjdete tu smlouvu podepsat, či cokoliv to může být.

 

Tyto věci nelze předvídat v jakémkoli rozsahu rozhodovacích procesů. A jakkoliv se snažíme vypracovat dokonale spolehlivé metody uspořádání svého života, budeme se vždy ocitat v boji proti záplavě detailů nemožných situací. To je problém přílišného množství předpisů. Když zajistíte všechno v zákoně, zjistíte náhle, že se nepohnete bez vyplnění tříset formulářů a bez konzultace se všemi možnými druhy úředníků, aniž byste si nenajali štáb právníků a účetních a všechny tyto druhy věcí, abyste si byli jisti, že neuděláte žádný špatný tah. A po chvíli hra nestojí za zlámanou grešli. A život se stane tak bezpečně svázaným, že v žádném případě to nebude k žití.

 

Staré duše jsou mezi námi - Moudrá slova Evy Veroniky Rybářové - video

                                 

                              Jak se pozná stará duše

Část přepisu videa:

 

"Staré duše, jsou lidé kteří většinou pociťují určitou osamocenost. Už jako děti bývají vnímány, jako zvláštní, špatně přizpůsobivé. Rozumí si často více se staršími lidmi a nebo s učiteli. Mají jiné zájmy než jejich vrstevníci. A i jejich pohled na život bývá mnohem hlubší než je pohled jejich okolí. Na rozdíl od většiny lidí, kteří potřebují stále nějaké rozptýlení, zábavu a jiné. Tak staré duše se cítí docela dobře sami. Protože jsou ve spojení s proudem života tak vnímají, že vlastně nikdy nejsme v podstatě sami. Je pro ně obtížné zapadnout do většinové společnosti, protože nemají rády různé společenské hry, povrchní konverzace a lži přetvářku. Jsou velice vnímaví a vyhledávají opravdové vztahy a i jejich představa o lásce se hodně odlišuje od představ mainstreamu. Mívají obtíže najít lidi, kteří ocení jejich kvality. Proto aby staré duše našli blízké přátele tak potřebují najít způsob, jak se nějak viditelně projevit. Aby je jím podobní lidé a jejich spřízněné duše mohly najít. Poznat a najít. Neoslovují je také různé tradice, jako třeba oslavy narozenin a jiné. Protože vnímají svou věčnou podstatu. A než různé lidské zákony a lidská pravidla, je mnohem víc zajímají zákony univerzální. Mají hluboký vztah k přírodě. V přírodě se jim daří nacházet svoji vnitřní rovnováhu a celkově se v přírodním prostředí cítí mnohem lépe než ve městě. Zajímá je duchovní poznání, moudrost a vůbec hlubší smysl života. Protože ví, že v poznání je síla, moudrost přináší štěstí a pravda svobodu. ...... A staré duše cítí zodpovědnost za to co sem přišly dělat. Cítí, že mají přispívat k tomu, aby se vyvíjelo vědomí na planetě na další a vyšší stupně. S tím souvisí, vlastně i s tím předchozím to, že jsou v trvalém procesu osobní kultivace. Protože cítí, že to na čem skutečně záleží, to co je důležité, je to abychom byli autentičtí, abychom byli sami sebou. A když svoji moudrost a své poznání sdílí s druhými lidmi tak jim to pomáhá dále růst a dále se rozvíjet." ......

Odkaz na její stránky Naslouchat radosti: https://www.naslouchat-radosti.cz/

Alan Watts - Filozofický headtrip do nitra hmoty

Alan Watts na svou dobu (začátek 70.let) obratně vysvětluje, co je to hmota a jak to, že se tak projevuje. 

 

Překlad a tvorba videa: Roman Kocián

 

Dnes večer se budeme muset probrat některými teoretickými materiály, takže si dopřejeme jakýsi 'head trip'. Nevím, kdy skončí, to záleží na vás. Ale abychom pro to položili základy, musíme prozkoumat myšlenky, které jsou základem našeho zdravého rozumu. Myšlenky jsou velmi mocné. Nejsou to jen emoce, které ovládají lidský život. Psychoanalýza samozřejmě zkoumala emocionální základy lidských názorů a přesvědčení, měla by ale také zkoumat intelektuální základ psychologických principů, teorií nebo terapií.

 

Protože u každého, kdo mluví nějakým jazykem, se v jeho jazyce ukrývá předpoklad, či kalkul, že používá některé základní axiomy, které nejsou obvykle dále zkoumány. A tyto neprozkoumané systémy víry jsou extrémně mocnými nástroji, které ovlivňují naše životy. 

 

 

Začneme jednou běžnou myšlenkou.  Je součástí našeho běžného vnímání, a to je, že podstata světa, fyzického světa, tkví ve dvou aspektech, a to ve formě a hmotě. To bylo již řečeno Aristotelem a také Biblí, protože se říká, že Bůh stvořil člověka z prachu Země, vytvořil si postavu k obrazu svému a pak do jeho nozder vdechl životní sílu, takže tato forma z jílu stala se živou bytostí.

 

A tak je v tom skryta myšlenka, že všechen materiál je vyroben z nějakého druhu látky, tak jako je jíl základem pro hrnec. A po celá staletí hledají vědci a filozofové odpověď na otázku, co je tímto základem všeho? Co je tou látkou, z čeho jsme vytvořeni?

 

Podívejte se tady: Stolař vyrábí stůl ze dřeva a hrnčíř hrnec z hlíny. Ale zeptám se vás: "Je strom vyrobený ze dřeva?" Samozřejmě, že ne. Strom JE dřevem, není z něj vyroben. Je hora vyrobená ze skály? Evidentně nikoli, ona je skálou. Jen se podívejte, jaký nespočet duchů náš jazyk obsahuje.

 

Řeknu, že blesk zableskne. Jistě, blesk je to stejné jako zablesknutí. Neexistuje jedna věc, která je bleskem a druhá, která je zablesknutím.

 

                                                 Z videa : Dělení buněk z jedné po miliony

 

Zablesknutí je bleskem. Když prší... Co to je to, co prší (dešťuje)? Déšť. Ze slovesa můžu kdykoli udělat nějaké podstatné jméno tím, že ho změním na gerundium (specifikum anglického jazyka--déšť dešťuje [pozn. RK]). A tak si svět zabydlujeme duchy, kteří povstávají ze struktury našeho jazyka, pročež ze struktury našeho myšlení, protože myslíme v jazyce či v počtech, v číslech. A tak přijde velice fascinující vyšetřování, abyste se dobrali skrytého základu, který se nachází pod jazykem a počty. Tedy, pod jazykem a matematikou.

 

A tu je zakopán pes, téměř u každého z nás. Vkrádá se to znovu a opět do našeho každodenního projevu, že forma, vzorec, organizace, organismy jsou z něčeho vytvořeny, jakoby byly nějakou inertní, prvotní a samozřejmě tupou hmotou, která musí být utvářena jakousi energií a nějakou inteligencí, které jsou od těchto věcí odděleny. Podobně jako inteligence hrnčíře tvaruje hlínu. Takže náš základní náhled je svět, ve kterém je vše postrkáváno. Je tu Šéf. Kdosi, kdo je zodpovědný, a kdo je oddělen od toho, kdo je jím ovládán. A ten Zodpovědný všemu dává podobu, protože náš zdravý rozum nedovoluje, aby se věci formovaly samy o sobě. Velice zvláštní.

 

                                            Z videa : Dělení buněk z jedné po miliony

 

Čínština má pro přírodu slovo "zirán", což znamená "to, co je samo o sobě" - spontánní. Číňané nemají problém s tím přemýšlet o přírodě jako o samo se tvořící. Čínské dítě se matky neptá, jak jsem bylo stvořeno? Zeptá se, jak jsem vyrostlo? Což je trošku rozdíl. Být stvořen znamená být ovládán, a proto se každá dobrá duše podvolí. Ať už se podvolíte Bohu anebo se podvolíte zákonům Přírody, podvolíte se. A tak je analogicky svět, který byl vložen do našeho běžného vnímání, světem vojenského velení. Všimněte si toho. Jelikož obraz Boha, a já bych zašel ještě dál a použil termín modlářský obraz Boha, který nám byl předán, je obrazem jednoho z těch dobročinných tyranů. Šéf, velký Papá.

 

Takže, když se naši fyzikové začali nořit do zkoumání hmoty, pronikali do ní, hlouběji a hlouběji, a zkoumali ji pomocí stále nepatrnějších a sofistikovanějších nástrojů. Začali nejprve ostrými nástroji a krájeli ji na menší a menší kousky, dokud částice, které chtěli rozdělit, nebyly přesně tak velké, jako bylo ostří jejich nástrojů. A tak dospěli k atomu, což je řecké slovo Atomos, značící ne-rozdělitelný. A = ne, tomos=dělit. To je základní atom, něco, co nelze dále rozdělit, poněvadž jste došli až do konce. No, nebyli s tím spokojeni.

 

 

                                                   Z videa: Vývoj pulce z vajíčka

A tak dospěli k átomos, jinými slovy k částečce něčeho či jiného, co mělo stejnou šířku jako ostří nože a podívali se na to pod mikroskopem. A zazdálo se, že to je složeno z dalších, menších částeček. A tak našli způsoby, jak s nimi pracovat a vynalezli mimořádné prostředky ke zkoumání vlastností hmoty. Až potom dosáhli bodu, kdy už nedokázali rozhodnout, zda jde o částice, anebo o vlny. A tak je nazvali vlnočástice.

 

Domnívali se, že narazili na nejzazší vlnočástice, zvané elektrony. Ale pak se bohužel všechno rozpadlo na protony, neutrony, na mezony a mnoho dalších mimořádných částic. Co si však neuvědomili, je to, že jak vyrábíte stále silnější mikroskopické nástroje, vesmír se bude zmenšovat a dále zmenšovat, aby unikl pátrání. Stejně tak jako máme stále silnější teleskopy, musí galaxie ustupovat, aby se dostaly dál od dalekohledu.

 

U takovýchto všech pátrání se totiž děje následující: Našim prostřednictvím, prostřednictvím našich očí a našich smyslů, se Vesmír dívá sám na sebe. A když se otočite a zkusíte si pohlédnout do tváře, co se stane? Vidíte? Bude pryč. Nikdy se na ni přímo nepodíváte. Nekousnete se do vlastních zubů, a nedotknete se špičkou prstu toho stejného prstu. To je podstata.

Eckhart Tolle - Závislost na negativním myšlení

Otázka na ET:
Jak můžeme zlomit závislost na negativním myšlení? Je nějaký způsob, který bychom mohli použít?

 

Překlad a tvorba videa : Roman Kocián

______________________________________________________________________________

ET:
Kdejaké Ego si v negativních myšlenkách libuje, protože ho to posiluje. Často je v tom namočeno také emoční tělo, protože i to se může živit na reakcích jiných lidí vůči vám, přičemž se Ego snaží emoční tělo vyprovokovat. Pokud se potřebuje doplnit, potom se přiživuje na dramatu, anebo, pokud není kolem vás nikdo jiný, přiživuje se na negativních myšlenkách.

Každá negativní myšlenka, která přijde ...
(ET hraje hluboce přemýšlejícího)
 

Můj život je tak, ..., je tak hrozný. Snad nemůže být horší. Anebo: Co to ti lidé říkají? To je strašné... Já ty lidi nesnáším...
Proč se to vždycky, tady to, stane mně? Proč nemohou být u mě, proč nemohou mít oni ty věci v pořádku? To, co mi provedl, to mu neodpustím... Něco vám o tom povím.
Co já jsem provedl, to bylo tak strašné, tak strašné. Bylo to před dvaceti lety a já jsem to udělal. Hrozné věci. Bože.
 

 

Kdo ví, co bude zítra, to nikdo neví. Co mu řeknu? On řekne tohle a já...
Co když ale příjdu o tu práci? Pomiluju se konečně? Je jisté, že cítím... Ale budu venku... Mohl bych do toho už konečně praštit a vzít si hypotéku... Kolik je hodin? Tři ráno? Ach jo. A je tu ještě ta další věc... Myslím, že další už nezvládnu.

OK, na jedné straně na tom tu existuje závislost. Cosi ve vás je, co tento druh přemýšlení nechce opustit. Abyste s tím proto mohli něco udělat... Když se vás nyní zeptám: A co byste s tím mohli udělat?

Předpokladem je alespoň malý stupeň vědomí, jakmile se takové myšlenky vyskytnou. Musí zde být nějaký malý stupeň vědomí, z jehož úrovně jste schopni uvidět, co se odehrává. A všimnout si, že jste zapojeni do proudu negativního myšlení, které se vám ve skutečnosti líbí a nechcete se z něj vymanit. Zvláště v případěd hněvu, který je další formou negativního mentálního emočního stavu, si můžete všimnout, jak lidé, když se snažíte říci rozzlobené osobě: "Dovolil byste mi, abych vám ten vztek pomohl zvládnout?", všimněte si, jaké se vám dostane odpovědi.
 

Jinými slovy, ta osoba se svého vzteku vzdát nechce, libuje si v něm. A proč se ho tak úporně drží? Ego tento vztek miluje, poněvadž v rozzlobeném stavu Ego expanduje. A i nedůležitá osoba v očích světa, která nemá ve světě žádný vliv, může náhle začít křičet: "To tys mi ...!" Náhle Ego vyroste a každý je náhle ... A Ego: "Vidíš? Jsem všehoschopné."
 

Občas zahlédnete někoho na ulici, jak na každého křičí. To je jejich Ego trip, poněvadž nemají nic jiného, ale i to Egu stačí. Nechoďte za tou osobou a neříkejte ji, jak by to bylo skvělé, kdyby zůstali mírumilovní. A že byste ji mohli poradit.
Abych vám mohl říci, co s tím dělat, předpokládá to, že chápete, co se s vámi v té chvíli děje. Během toho času. Je potřeba jisté úrovně vědomí a je pravděpodobné, že tam bude. Pokud takovou otázku položíte, měli byste být přítomní, což značí, že je ve vás dostatek Pozornosti, když to nastane.
 

Ze všeho nejdříve si uvědomte, že jakási vaše část si v tom libuje. Pokud jste vědomí, všimnete si, že je ve mně cosi, co si nepřeje, abych se z toho vymanil. A pokud to trvá dlouhá léta, dokonce i pocit identity, či důležitá část vaší identity, je obsažena v tomto negativním stavu mysli.
 

Alan Watts-Rozmanitost Jednoho

Alan Watts-Rozmanitost Jednoho

 

Překlad a tvorba videa: Roman Kocián

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Cokoliv se děje, je ve skutečnosti Bůh a to musí nutně obsahovat dobré věci, ale i špatné věci.

Tak, co myslíte, jaké by to bylo vidět to vše jako JEDNO?
A vy jste To (Jedno).

Vy jste To.

Jde ovšem o doktrínu, jejíž přijmutí je těžko stravitelné pro ty, kteří byli vychováváni v křesťansko-židovských tradicích, poněvadž pro křesťanskou a židovskou teologii je zásadní, že ať jste cokoli, rozhodně nejste Pánem Bohem.
Kvůli názoru, že v případě, že pokud je všechno Bůh, jdou všechny zavedené morální modely k čertu.

 

 

To totiž znamená, že všechno je stejně dobré.
Cokoliv se stane, je Bůh, a to musí obsahovat jak dobré, tak zlé věci. A to jim přijde jako velice nebezpečná myšlenka. Ve skutečnosti však všechny náboženské doktríny obsahují velice nebezpečné myšlenky. A všechny morální standardy jdou k čertu: Vy jste To.

 

Takže pokud křesťan, či osoba v křesťanské kultuře prohlásí, že zjistil, že je Bůh, je poslán do blázince, protože upalovat lidi dnes kvůli kacířství už vyšlo z módy. Pokud ale v Indii prohlásíte, že jste Pánem Bohem, odpoví: "No, samozřejmě. Jak suprovní je, že jste na to přišli." Poněvadž každý jím je.
Nu, co myslíte. Jaké by to bylo, vidět všechno jako Jedno?

Takže.

 

Dr.Bruce Lipton - Zpráva lásky a Probuzení z Matrixu plus videa

Dvě úžasné zprávy Dr. Bruce Liptona "Nám všem duším" a další slova vyřčená v těchto videíích s ním.

Bruce Lipton - zpráva lásky

       

Část přepisu z videa:

 

...."A kdo byli ti učitelé? Byly to buňky, na kterých jsem pracoval v Petriho misce. Mluvit s nima, sledovat je den ode dne, vidět jak žijí. A otevřít se té zprávě. A zpráva, kterou jsem od nich obdržel měla dvě strany. Za prvé spirituální .....

 

...Koncept nesmrtelnosti byla první a jedna z nejdůležitějších lekcí, jaké jsem měl, protože všichni z nás, když vyrůstáme, naučili jsme se, že lidé umírají a že vy jste "lidé". A vy taky umřete, vaši rodiče, vaši přátelé, milované osoby také umřou. A my se dotoho tak zamotáme, ten moment reality, že "nemůžu umřít", byla ta nejvíce povznášející zkušenost, jakou jsme si mohl představit. Porotože ten strach, že jsme naprogarmovaní, možná si neříkáte, že se bojíte smrti, nemusíte si to říkat, je to ve vašem podvědomí. Řídí to váš život, každý pohyb, každá akce, kterou uděláte je tam něco ve vaší mysli. "Jak toto ovlivní můj život?" "Ohrozí to můj život, ohrozí někdo jiný můj život?" A do tohoto se dostaneme.... Takže ta nejpravdivější znalost, jakou jsem získal, nebyla oddanost duchovnu, bylo to vlasnění ducha. ......... .....Já si to přiznal. ......."

 

 

 ....."Protože jsem se stal poprvé svobodným, abych si uvědomil, že jsem tady pro něco jiného než pro můj život. Buňky mě to naučily, také mě naučily, jak jsem zmínil nedávno, další důležitý fakt, když si to spojíte. A to je, že jsme byli naprogramování  v tomto světě nemilovat sami sebe. Byli jsme naprogramováni být kritizováni. Máme rodiče, aby nás kritizovali, učitelé aby nás kritizovali, lidi všude kolem nás kritizují. Co to tedy znamená? Každá věc kterou vykonáme, je tam něco, program kritičnosti, který říká "děláš to správně, děláš to správně?" A pak žijeme podle tohoto kriticismu. 

Když se dozvíte, že jste součástí ducha, jako opravdový. Uvědomíte si, že jste součást všeho, co je . Jste součástí, jsetli chcete Boha. Jak můžete kritizovat boha? 

A najednou si začnu uvědomovat, že nemůžu vést svůj život tím kritickým způsobem. Já jsem kdo jsem. Jsem duch, který přišel na tuhle planetu zažít, vytvořit a projevit nebe na zemi.  A já mám nyní dva životy: předchozí - učící život- námahu, vztek, ovládání. Snažíce se všechno spravit. A mám život po zkušenostech - klid, porozumění, kde je všechno poháněno láskou. I když ostatní nevídí přes svůj filtr kriticismu, stále jsou poháněni láskou. Každý z vás je část všeho, co je. A když kritická mysl přijde a řekne: "Není to dostatečně dobrý." Musíte udělat krok zpět a říci si: "To nejsme já. " "Jsem víc něž nějáký program." A když se zbavíte tohoto problému sebekritiky. Poznáte zkušenost, poprvé ve svém životě, sbelásku. A proč je to důležité? Protože jak jsme se naučili, nemohl jsem milovat lidi okolo sebe, dokud jsem se nenaučil milovat sám sebe."

 

 

"Buďte kdo jste, protože pak vaše kreativní schopnosti přijdou. A hádejte co jsem objevil. Já nemusel jít a udělat to. Nemusel jsem dobít svět, abych našel úspěch. Jenom jsem vyšel v lásce a všechno ke mě přišlo. Stejně jako každý z vás tady je součást té jedné lásky."........

 

....."Protože všichni jste krásní bez vašeho filtru. Tudíž uvědomění si toho byla volba. Volba jestli chci být filtr, nebo jestli chci být sebou. A když začnete rozpoznávat sebe ne jako izolovanou věc, ale sebe, jak každý z vás se spojuje v jeden kolektiv, který je všechno. Ta nádhera života na této planetě nemůže nemůže být postavena ničím jiným ve vesmíru než tím, co můžeme udělat tady. Vy jste stvořitelé. Připustěte si svoji kreativnost. Připusťte si svého ducha. Nejsou to slova není to oddanost. Je to opravdová znalost. Vy jste duchovní. A to je otevření života. ".......