Rupert Spira - Já jsem (Když se na sebe podívám, nedokážu se najít)
___________________________________________________
Máte pravdu, když řeknete: "Když se na sebe
podívám, nemůžu se najít", pokud se nemůžete najít jako objekt. Máte
pravdu, také se nemohu jako žádný objekt najít, ale přesto v ten samý
okamžik víte, že jste. Co je tím Já, které se nemůže najít v žádné
objektivní zkušenosti? Nemá objektivních vlastností a proto nemůže být
omezeno.
___________________________________________________________________
Přeložil : Roman Kocián
Muž - Cítím se poněkud zmaten tím, co jste říkal o pravé podstatě sebe
sama, v níž se vše objevuje. Nemohu nic najít a to je podivné, protože
KDO se na tuto otázku ptá? Co je má pravá podstata?
RS - Držme se vašeho prvotního postřehu, tedy, že když se na sebe
podíváte, nic nenajdete. Předpokládám, že jste měl na mysli, že nemůžete
najít nic, co má objektivní vlastnosti, jako je myšlenka, pocit či
vnímání. Nemůžete se najít, ale na druhou stranu, pokud byste
neexistoval, žádná zkušenost by ani nebyla.
Muž - Co jsem ale já? Protože to jsi ty, ty, tam ty ...
RS - Ale to, co nazýváme ty, nebo já, je To, co si je vědomo vašich
zkušeností. Kdyby to To nebylo přítomno, nebylo by žádné zkušenosti.
Jinými slovy, nyní jste nepochybně přítomen. Vlastní existenci nemůžete
popřít. Souhlasíte? Vaše prvotní vnímání je tímto potvrzením. Když se na
sebe podívám, nedokážu se najít. A - parafrázuji vaše prohlášení: Když
se na sebe podívám, nemohu se nalézt jako žádný typ objektivní
zkušenosti. A přesto je také pravda, že nepochybně existuji.
Muž - Ano, a co z toho?
RS - Takže závěr těchto dvou tvrzení. Pojďme je prohodit: Já
nezpochybnitelně jsem, a přesto ono "Já jsem" nemůže být nalezeno v
žádném objektu. Jaký nevyhnutelný závěr z toho plyne? To, co já jsem,
nemá žádné objektivní kvality, ale ačkoli To nemá žádných objektivních
kvalit, neznamená to, že To není přítomno. Ztrácíte svou existenci v
hlubokém spánku?
Muž - To záleží na tom, co to je existence.
RS - Nikoliv, to závisí na tom, co jste vy. Přestáváte být přítomný...
Ano, máte pravdu. Existencí v tomto kontextu myslím "být přítomen".
Ustane ono "být přítomen" v hlubokém spánku?
Muž - Ne, svým způsobem ne.
RS - Ne, ale nemáte žádnou zkušenost s objekty v hl.spánku. A jaký
element sama sebe v nepřítomnosti objektivních zkušeností během
hlubokého spánku zbývá?
Muž - Nic bych nevěděl. Nic.
RS - Ale když řeknete Dobře jsem se vyspal, k jakému zážitku se obracíte?
Muž - Nu, moje děti říkají, když ...
RS - Ne, ne, neptáme se dětí, děti se ptaly vás, zda jste dobře spal. A
vy odpovíte: "Ano, spal jsem dobře." K jakým zkušenostem se odkazujete,
když říkáte: "Spal jsem dobře", vzhledem k tomu, že když jste dobře
spal, nebyla tu žádná objektivní zkušenost přítomna? K čemu jste se
odkazoval?
Rupert Spira - Přitažlivé myšlenky
Překlad a tvorba videa : Roman Kocián
Máte-li pocit, že vás vaše myšlenky a pocity magneticky přitahují,
nebojujte s nimi... Pokud s touto přitažlivostí budete bojovat a budete
se pokoušet svou pozornost násilně vrátit k jejímu zdroji ve vědomí,
vybudujete si mezi nimi konflikt.
To však není nutné, protože vědomí je ve skutečnosti k dispozici pořád
stejně, i když se objevují myšlenky a pocity. Takže pokud uvidíte to
silné magnetické pole, nechte svou pozornost jít k těmto myšlenkám a
pocitům. Je to podobné jako se dívat na film, ale vnímat za ním i to
plátno. Pokoušíte se vypnout film, abyste uviděli plátno. Bojujete se
svými pocity i myšlenkami. Odoláváte magnetické síle svých myšlenek,
abyste se vrátili k Pozornosti. Ale film nemusíte vypínat. Když pocítíte
sílu takového pole, nechte svou pozornost jít za ním, nebraňte se tomu,
dovolte své pozornosti následovat myšlenky i pocity, buďte však zároveň
vnímaví ke Vědomí, které není jen na pozadí těchto pocitů a myšlenek,
ale ve skutečnosti jimi prostupuje, takže nemusíte unikat, či dokonce
ovládat své zážitky.Pokud vnímáte onu přirozenou výzvu k obrácení pozornosti do svého zdroje, pak ji obraťte ke svému zdroji na pozadí mysli.
Avšak je-li to boj, pokud cítíte, že to, co vaše pozornost vlastně chce,
je jít zkušenosti vstříct, tedy vstříct svým záměrům, tak jí to také
dovolte. Všimněte si, že ta nejhlubší pozornost, pomocí které se své
zkušenosti účastníte, je sama o sobě Vědomím. A tak svou pozornost
uvolníte a vplujete mezi mezi pocity a myšlenky a cítíte, že Vědomí
samotné prostupuje veškerou vaší Pozorností. Nemusíte vypínat film.
Nemusíte tu zkušenost ovládat, ať už je jakákoliv. Dokonce i nejhlubší
deprese je pouze zážitkem, protože je osvícena Vědomím.
A pokud to Vědomí, kterým je ona deprese poznávána, není utopeno úplně
na pozadí, potom bude celý zážitek deprese prostoupen Vědomím. Nemůžete
oddělit depresi od Vědomí. Stejně jako nelze sloupnout obrázek z
obrazovky. Vlastně vše, co depresi představuje, je její poznání. A toto
poznání je čisté Vědomí. Tak pusťte svou Pozornost k vodě, neukázňujte
ji.
