Alan Watts - To, co se odehrává

 

Naše představa sama sebe nezahrnuje žádné informace o hypotalamu (orgánu v mozku), o epifýze (šišinka), ani o tom, jak dýcháme, o tom, jak naše krev cirkuluje, o tom, jak dokážeme vytvořit větu, o tom, jak dosáhnout toho si být vědom, či toho, jak rozevřete a zase sevřete svou ruku. Informace, obsažená ve vašem obrazu o sobě samé(m) nic z toho neobsahuje. A proto jde zjevně o extrémně nedostatečný obraz.

 

 Proto když máte pocit, že jste osamělým, využívaným, izolovaným, pranepatrným cizincem, který tomuhle všemu musí čelit, jste pod vlivem iluzorního pocitu, poněvadž pravda je zcela opačná. Vy jste tím celým dílem, vším, co existuje, vždy bylo, je a vždy bude.

 Tak jako má moje tělo tady takové malé nervové zakončení, které zkoumá, a které přispívá k pocitu dotyku, jste právě vy takovým malým nervovým zakončením pro všechno, co se odehrává. Tak jako oči slouží celému tělu a pomáhají mu najít si svou cestu, tak vy také jako byste sloužili celému vesmíru. Plavíte se jím a takto on zkoumá sám sebe. Takže vy, jako funce, jste tímto funkcí toho všeho.

 

A proto, pokud je tomu tak, tak to nezapadá do rámce, ve kterém to vše vnímáme, protože to cítíme opačně. Jsem tak trošku osamoceným tvorem, co zkoumá tento svět a snaží se z něj něco udělat, něco vyřešit, něco s ním udělat. A také vím, že selžu, protože vím, že jednoho dne zemřu.

Tím pádem jsme všichni v podstatě deprimovaní a vymýšlíme všechny ty fantazie, co se bude dít, když budeme mrtví a všechny ty věci okolo.  Co bude, až ty budeš mrtvý? Co myslíš tím slovem "TY"? Pokud jsi ve své podstatě Vesmírem, je tato otázka irelevantní. Nikdy jsi se nenarodil/a a nikdy nezemřeš.

 

Protože To, co JE - jsi ty. To by mělo být naprosto zřejmé! A přitom vůbec není! Měla by to být ta nejprostší věc na světě: že ty - JÁ - je to, co tu vždy bylo, je, a vždy bude na věky věků. Napálili nás však náboženstvím, doběhli nás politici, otcové a matky, všichni ti lidé, kteří nám říkali, že tím nejsme. A my jim věřili.

 

Dr. Jill Bolte Taylor - Přednáška o vědomí a způsobech vnímání reality (během osobně prožité mrtvice) plus video

 

 Další výpověď o vědomí či energii vesmíru, nirváně přímo od lékařky (neuroanatomky ), jako důkaz pro nás všechny, že si máme rozpomenout, na jedinou nejdůležitější věc, kterou jsme v našem již příliš materiálním světě zapomněli. Neustále potřebujeme důkazy vědy nebo někoho jiného, místo abychom jej našli znovu sami v sobě. 

Jill Bolte Taylorové se naskytla výzkumná příležitost, kterou by si ale jen málo neurovědců přálo zažít. Prodělala rozsáhlou mozkovou mrtvici, během níž sledovala, jak se její mozkové funkce – pohyb, řeč a vědomí sebe sama – postupně jedna po druhé vypínají.

 

Vyprávění o tom, jaké to je, když vnímáte pouze přítomnost a energetické spojení s celým světem.

 

Málokdy má člověk možnost vidět a slyšet mluvit člověka, který přežil mozkovou mrtvici, a je navíc… neuroanatomka. Jill Bolte Taylorová je osm let poté opět v dokonalé kondici, opět vědecky pracuje, a přednáší o tom, co se jí stalo (kolik neuroanatomů má možnost zažít mozkovou mrtvici a moci později popsat, co se přitom děje v mozku jaksi „zevnitř“?). Její osmnáctiminutová přednáška (z února 2008) je unikátní možností ověřit si, že všichni ti guruové a šamani a mistři dávných dob měli pravdu: život (a náš svět) je iluze, ale každý má  možnost se „probudit“ (stát se buddhou), každý má možnost zažít nirvánu, nejvyšší blaženost, schopnost vnímat svět jako propojenou součást všech propojených součástí.

 

Jill Bolte Taylorová je přesvědčivá, nádherná, dojatá a úžasná zprostředkovatelka zjištění, že každý jsme dokonalý a všechny rozdíly mezi námi (a světem kolem nás) jsou jen konstrukcí ega (racionality, levé mozkové hemisféry). Podívejte se sami.

 

 

 

Část přepisu videa, týkajícího se  mozkové mrtvice Jill Bolte Taylorové, co během ní zažívala a k čemu na konec došla. 

 

„Ráno jsem se vzbudila s velkou bolestí v hlavě. Chtěla jsem si jako obvykle zacvičit, ale koukám se nevěřícně na své tělo. Co je to za divnou věc? Celé mé běžné vědomí se někam vytratilo… pak jsem se zapotácela a opřela o zeď. A zjistila jsem, že nedokážu určit hranice mezi mým tělem a tou zdí. Atomy a molekuly zdi se mísily s atomy a molekulami mé paže. Jediné, co jsem si uvědomovala, byla energie. Nastalo dokonalé ticho, a pak jsem začala žasnout nad nádherou těch všech energií kolem sebe, jejíchž jsem byla najednou součástí. 

 

Alan Watts - Brambora (hovoří)

Jak můžete vědět, že jste na vyšší úrovni Bytí, než brambora?

Kolik toho víte o bramborách?

Nikdy jste se jimi nezaobírali, alespoň ne doopravdy.

Chci říci, rozumíte, vy víte, jak je zasadit, jak je obdělávat a sklízet.

A uvařit je a sníst. A o tom to je.

Přemýšleli jste však někdy nad tím, jak taková brambora vnímá?

 

 

 

"Ale," řeknete asi, "brambora nevnímá! Je to jen brambor! Ani nemá čím vnímat!"

Počkejte chvilku!

Když na bramboru dáte elektroencefalograf anebo detektor lži

tak jistě něco registruje.

A když uděláte jisté věci, změní se to.

Pokud do brambory píchnete, bude ta věc volat něco jako "Jaujau jauvajs!"

A když na ni zařvete, něco to udělá.

Ve skutečnosti, pokud víte jak zapnout své alfa vlny

a vedle sebe máte rostlinu, se kterou jste propojeni, začne je přijímat.

Možná ta věc není tak úplně hloupá.

 

"No," řeknete, "Jak by ale mohla nebýt? Nemá žádnou civilizaci.

Nemá žádný dům.

Žádné automobily.

Žádná piana,

galerie umění.

Žádné náboženství." 

Kolosální megality Yangshanu - video

Při mnoha příležitostech jsme poodkryli nevysvětlitelné pozůstatky civilizací, které zde na této planetě kdysi nepochybně vzkvétaly - přičemž jde o skutečně tajemnou historii, kterou jsme se rozdhodli poodhalit. Jsou to technologie či působivé metody, buď ztracené anebo skryté v hlubinách světových dějin. Ty nejpozoruhodnější, nejzřejmější důkazy, které zůstanou na naší Zemi nejdéle, jsou nepředstavitelně obrovské megalitické struktury, které se nacházejí na mnoha místech planety. 

Tyto stavby byly postaveny za použití tak velkých kamenů, že dodneška nedokážeme vysvětlit, jak byly přesouvány. Lom, známý jako Yang Shan, je tak působivým příkladem takovéto ztracené znalosti technologie pohybu těchto kamenů . Cítili jsme, že si to zaslouží hlubší diskuzi. A to, co je na Yang Shanu zvláštního, je, že byl podle všeho opuštěn ... dost dobře z důvodu katastrofy (potopy). 

 

 

Uprostřed aktuálního opracovávání některých z největších kamenných megalitů, které kdy byly na Zemi objeveny. Opuštěná místa, která se pak uchovala po nepředstavitelně dlouhá milénia, odhalují ve své slávě, jak byly tyto kameny doopravdy odděleny od svého podloží, což je stále otázka, která zůstává i nadále po léta nezodpovězena. Yang Shan poodhaluje neocenitelné náznaky toho, jak mohly být přesunuty. 

Eckhart Tolle - Tao Te Ching a vlny probuzení

Chvíle ticha, ještě než začneme. Nečekáme na nic, co by se mělo stát. Jsme v přítomném okamžiku, teď.

Ujistěte se, že se cítíte ve své kůži pohodlně, když zde sedíte. Jestli se necítíte pohodlně, tak si všimněte, že se necítíte pohodlně a dovolte si necítit se pohodlně. Pak se budete cítit pohodlně.

Mám pro vás takovou lahůdku, o které budeme mluvit, ale nejenom mluvit, půjdeme do její podstaty. Je to kniha, která byla se mnou a doprovázela mně po uplynulých 30 let. Kniha, ke které se občas stále vracím, přečtu si z ní jednu, dvě, tři stránky, a medituji na ni. 

 

Je to jeden z pokladů světové duchovní literatury a byla napsána v Číně před 2 500 lety: Tao Te Ching. Zdánlivě je tu velká propast, která nás dělí od toho období, a přesto je ta kniha stále vitální a živá. A když je kniha, která byla napsána před tak dlouhou dobou, stále živá, znamená to, že musela být napsána z velmi hlubokého místa, a ukazuje na něco bezčasového. Kdyby nebyla napsána autorem z tak hlubokého místa a nebyla bezčasová, byla by takováto kniha stará 2 500 let irelevantní, bez smyslu, nepochopitelná. Mnohé knihy, které byly napsány před 20 lety, jsou už zastaralé. Když si přečtete včerejší noviny, taky jsou už zastaralé. 

 

  Takže, aby něco bylo tak dlouhou dobu vitální a plné smyslu pro mnoho lidí, musí v tom být něco bezčasového, a to je podstata té knihy. A na to bych se chtěl s vámi podívat. Takže nebudeme jenom číst knihu, studovat text, ale budeme používat text k tomu, abychom hluboko pronikli do sebe a objevili něco, co je uvnitř nás samých.

Celá kniha je tedy prostředkem, který nám umožní odhalit sebe samé, naše spojení s velkým celkem, vesmírem.

Jen velmi krátce o historickém kontextu, který nám pomůže do knihy proniknout. Byla napsána před 2 500 – 2 600 lety v Číně, tedy v letech 500 – 600 před Kristem. To byla velmi vzrušující a významná časová epocha: po dobu 150 až 200 let se dělo něco neuvěřitelného – tehdy poprvé došlo na světě k velké vlně duchovního probuzení, která prošla celou planetu. Autor učení, Lao Ce, je tedy víceméně současníkem Buddhy v Indii - jejich učení vznikla přibližně ve stejnou dobu. 

 

 

Takže, v Indii se objevil a začal učit Buddha, a byl tam ještě jeden velmi významný učitel, Mahavíra, jehož učení ani dnes příliš nepřesáhlo hranice Indie, ale tehdy měl hluboký a velký význam pro Indii, a to také přibližně ve stejné době jako Buddha. Jeho učení se vyvinulo v džinismus, což je velmi krásné náboženství dosud běžně praktikované v Indii, založené na ahimse (nenásilí) a respektu ke všem živým bytostem. Všechny ty věci byly velké objevy, když se začaly učit.

MUŽSKO-ŽENSKÁ NEDOROZUMĚNÍ - Vlasta Marek

Vlastimil Marek je český alternativní hudebník, zenový buddhista, publicista, lektor, spisovatel a duchovní učitel.

 

Pan Marek úžasně i vtipně vypráví jak, ženy zvládnou od přírody orgasticky rodit, zcela bez problémů a bolesti, ani né příliš dlouho a namáhavě. Tím, že to tak není se dál narušují události vývinu dětí a zejména i můžů jako chlapců do sedmi let. Tím pak nedochází k přirozené duchovnosti v nás. I smích je podle něj cestou k propojení s vesmírem.

 

 Úryvek z videa: 

 

 "Dámy pamatujte si hlavně chlapečky chváli, chválit, chválit, protože v sedmi letech je emoční struktura na celý život." 

 

"Muž potřebuje vidět toho jelena, tak jeho vidění je tunelové, takže on vidí ten záblesk toho zadního hnátu toho jelena a musí přesně na vteřinu si rozmyslet kudy naběhne a tak dál, aby ho ulovil.  Ženská může sbírat borůvky ráno i večer, zítra i teď a jestli začne zleva nebo zprava. Čili vy ženy nemáte smysl pro orientaci v prostoru, tak jako my muži, nevidíte v šeru, tak jako my muži, takže neměli by jste, ale kritizovat nás muže, když před tou lednicí marně stojíme a křičíme "To máslo tady není" a vy jdete a řeknete "A co je tohle". 

 

Protože vaše vidění je detailní vy vidíte, ale muž má od přírody evolučně to tunelové vidění. Což samozřejmě nic není lepší ani horší, vždycky je k něčemu dobré, Vy ženy neumíte zacouvat v šeru autem. Každý učitel autoškoly by měl vědět, že vy si pletete levou s pravou, protože máte o třicet procent větší propojení mezi levou a pravou mozkovou hemisférou. Takže pro vás je levá trošku i pravá".